Odvaha a dobrá nálada účastníkům šesté Pyjamo Tour de Javorník rozhodně nechyběly. Pořadatelé měli při volbě nejerotičtějšího úboru jistě hodně práce.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
K o p ř i v n i c e - Překvapivá koncentrace lidí oděných do nočních úborů byla minulou sobotu ráno na vlakovém nádraží v Kopřivnici, přesto kolemjdoucích, kteří nevěřícně hleděli na podivnou skupinku, bylo poměrně málo a není divu, Pyjamo Tour de Javorník se letos uskutečnila už pošesté.
Společnost opuštěných sympaťáků, zkráceně SOS, opět zmobilizovala své příznivce k netradičnímu výstupu na nedaleký beskydský vrchol. „Letos nás jde jednačtyřicet. Zhruba obdobný počet se nás schází každoročně,“ prozradil jeden z iniciátorů netradičního výstupu Roman Modrovič. Přestože turistů v pyžamech bylo dostatek na to, aby vyvolali určitý rozruch, k rekordu ze třetího ročníku recesistické ’tour’ se ani nepřiblížili. „Tehdy nás šlo 110 a náš pokus byl taky zapsán do českého vydání Guinnessovy knihy rekordů,“ zavzpomínal Modrovič.
Lovy rekordů ovšem nebyly hlavní motivací lidí, kteří se vlakem a následně pěšky na Velký Javorník vydali, i když mnozí se na tradičně vypisované soutěže evidentně pečlivě připravovali. V kategoriích o nejlepší úbor byla konkurence opravdu vyhrocená, k vidění byla klasická pyžama, slušivé noční košilky včetně nezbytných spacích pokrývek hlavy, dámská negližé na ztepilých mužských tělech, ale i dvě XXL batolata v plenkových kalhotkách. Výbavu doporučenou k výstupu, v níž nechybí šroubovák, kontaktní čočky, kolečko salámu nebo dlažební kostka, organizátoři prý striktně nekontrolují, ale její dodržení je prý vhodné. „Je to další ze soutěží, ale za šest let, co Tour existuje, všechny předepsané věci měl jen jeden jediný účastník,“ posteskli si vedoucí výpravy.
Proti drobnému deštíku, který k nocování připraveným turistům letos zkřížil cestu, originálně bojovali koupáním v lesním rezervoáru vody na úpatí hory. Pyjamo Tour de Javorník, která je údajně vlajkovou lodí mezi akcemi pořádanými recesisty ze SOS, si tak připsala další úspěšný ročník.
David Macháček
