„Sociální pracovníci navštěvují i osoby bez domova v jejich přirozeném prostředí a v případě potřeby poskytují podporu dle aktuální situace. Uživatelům služby je rovněž dostupná možnost podnájemního bydlení v bytě Prevence bezdomovectví, kde je navštěvují sociální pracovníci a spolupracují na tom, aby si lidé bydlení udrželi a následně přešli do nájemního nebo jiného trvalého bydlení. Spolupracovat se sociální službou Prevence bezdomovectví mohou také osoby nebo rodiny, které bydlí v bytech nájemních nebo u soukromých pronajímatelů a kterým hrozí, že přijdou o střechu nad hlavou,“ uvedl Tomáš Fritschka, vedoucí sociálních služeb, a poznamenal, že pro lepší představu o tom, jak sociální pracovníci pomáhají, uvede na příběhu pana Josefa, který bydlí v bytě Prevence bezdomovectví, nebo pana Milana, který získal byt od soukromého pronajímatele.

Pan Josef byl dříve osobou bez domova a na ulici žil více než tři roky. Střídavě přespával u svých známých nebo využíval služeb azylového domu a noclehárny. Na konci roku 2021 začal pan Josef spolupracovat se sociálními pracovníky sociální sužby Prevence bezdomovectví a s jejich pomocí si podal žádost o bydlení v rámci sociální služby. V září roku 2022 se pak stal uživatelem bytu Prevence bezdomovectví a začal novou etapu svého života. Rozhodl se, že opět nastoupí do zaměstnání, vybaví si byt a obnoví vztahy s nejbližší rodinou. Se sociálním pracovníkem vyhledávali nabídky zaměstnání, zajistili pravidelný příjem a vybavení domácnosti tak, aby pan Josef mohl žít spokojený život. Děti pana Josefa jej začaly opět navštěvovat a vše bylo na dobré cestě. V době nástupu do zaměstnání si však pan Josef zlomil nohu a díky dalším zdravotním komplikacím do zaměstnání již nenastoupil. Dlouhé roky života na ulici si vybraly svou daň a u pana Josefa došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu. Prodělal mozkovou příhodu, zhoršila se chůze a řeč a dle posudků lékařů byl nástup do zaměstnání trvale znemožněn. Pan Josef byl zhruba měsíc v nemocnici a po návratu z nemocnice si s pomocí sociálního pracovníka úspěšně zažádal o invalidní důchod třetího stupně. Se sociálním pracovníkem pak zajistili potřebnou lékařskou péči, příspěvek na péči a další záležitosti vztahující se k jeho zdravotnímu stav. V současnosti bydlí pan Josef stále v bytě Prevence bezdomovectví, kde jej pravidelně navštěvují jeho děti a pomáhají mu s běžnými denními záležitostmi. Sociální pracovník zároveň panu Josefovi pomáhá vyřídit vše potřebné, aby mohl využívat odlehčovací a pečovatelskou službu.

Dalším klientem služby je Milan. S tím se pracovníci Armády spásy poprvé setkali, když byl ještě osobou bez domova a střídavě přespával v azylovém domě a na ulici. Pan Milan sociálnímu pracovníkovi vyprávěl, že by byl rád, kdyby si našel samostatné bydlení, nastoupil do zaměstnání a mohl začít nový život. Se sociálním pracovníkem se mu podařilo nejen získat nájemní bydlení u soukromého pronajímatele, ale i zařídit domácnost, zvládat péči o domácnost a adaptovat se na nový způsob života. Pan Milan nastoupil do zaměstnání a díky pravidelnému příjmu začal nový nezávislý život. Po několika měsících se však v bytě pana Milana objevily štěnice domácí a majitel bytu se rozhodl panu Milanovi nájem ukončit. Pan Milan se opět obrátil na sociálního pracovníka o pomoc. Ten mu pomohl s řešením této nepříjemné situace a s panem Milanem udělali vše proto, aby se situace neopakovala. Majitel bytu byl nakonec rád, že se vše vyřešilo a pan Milan v bytě bydlí dodnes.