Jaká je vaše role jako sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách v týmu?

Monika Kudělková: Sdílíme mezi sebou důležité informace pro lepší a kvalitnější podporu pro klienty v rámci jejich rozvoje a samostatnosti. Společně komunikujeme, hledáme cesty pro různá řešení, respektujeme se v rámci našich kompetencí. Všichni táhneme za jeden provaz.

Věra Jurková: V rámci pracovního týmu vnímám svou roli sociálního pracovníka jako koordinátora činností pracovníků, kteří klientům poskytují sociální služby v rámci sociálně terapeutických dílen. Cílem této koordinace je, aby služby bylo pro klienty přínosné, účelné a naplňovaly veřejný závazek.

Zuzana Hrnčiarová: Moje role spočívá především v každodenní podpoře klientů v jejich soběstačnosti, rozvoji dovedností a posilování jejich důstojnosti. V rámci týmu spolupracujeme napříč profesemi, sdílíme zkušenosti a hledáme nejvhodnější způsoby podpory. Každý den je o spolupráci, důvěře a společném cíli – kvalitním životě klientů.

Jak konkrétně vypadá praktická podpora, kterou klientům s mentálním postižením nabízíte?

M. K.: Každá podpora vychází z osobnosti klienta a jeho individuality, kterou respektujeme. Klienti mají možnost se samostatně rozhodovat, snažíme se posílit jejich samostatnost a rozvoj jejich osobnosti, dodržujeme pracovní návyky, umíme pochválit a ocenit jejich snahu.

V. J.: Klientům poskytujeme pomoc a podporu při nácviku jejích pracovních aktivit, činností, pomáháme jim při získávání a upevňování návyků z oblasti jejich sebeobsluhy, soběstačnosti, předáváme jim informace z oblasti sociálního začlenění, např. z oblasti základních práv a povinností, bezpečí a rizik, učíme je, jak projevit svůj názor, prosadit se apod. Poskytujeme jim pomoc při zajištění jejich základních potřeb, jako je např. doprovod na stravování, pomoc při zvládání osobní hygieny, případně oblékání apod.

Z. H.: Podporujeme klienty především v rozvoji pracovních dovedností a v posilování samostatnosti, aby mohli jednou uspět na chráněném trhu práce. Společně trénujeme pracovní návyky, jemnou motoriku, komunikaci i orientaci v úkolech. Současně se snažíme o udržení stávajících dovedností a jejich prohloubení, aby si klienti mohli co nejdéle zachovat soběstačnost.

Má tato cílová skupina nějaká specifika?

M. K.: Náš den v práci se odvíjí podle nálad klientů, kteří mají různé potřeby. Reagujeme pružně, umíme se přizpůsobit.

V. J.: Naší cílovou skupinou jsou osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Každý klient má jinou úroveň vnímání, myšlení, komunikace, pozornosti, emočních projevů apod., má také určitá fyzická omezení. Každý klient má jiné potřeby, což vyžaduje ze strany pracovníků individuální přístup vůči všem klientům.

Z. H.: Každá osoba s mentálním postižením má jinou míru porozumění, samostatnosti i komunikace, proto je důležité přistupovat individuálně. Často potřebují více času na osvojování nových dovedností a stabilní prostředí, kde se cítí bezpečně. Klíčová je jasná struktura dne, srozumitelná komunikace a pozitivní motivace.

Co vám práce osobně přináší?

M. K.: Uvědomění, že je potřeba mít radost i z malých věcí a pokroků. Nahlédnutí do jiných světů, boření mýtů o lidech s postižením a neustálý seberozvoj.

V. J.: Smysluplnost naší práce a vědomí, že klienti mohou prostřednictvím využívání našich služeb zvyšovat svůj pocit sebehodnoty, být více soběstační a snižovat svou míru závislosti na pomoci jiných osob. Snažím se, aby prostřednictvím využívání našich sociálních služeb měli klienti pocit, že jsou ze strany jiných lidí přijímáni, akceptováni takoví, jací jsou.

Z. H.: Tato práce mi dává hluboký smysl – vidět pokroky klientů, jejich radost i důvěru je velmi naplňující. Učí mě trpělivosti, pokoře a vděčnosti za maličkosti. Každý den si uvědomuji, jak důležité je být druhému oporou.