Kopřivnice (hod) – Práce na přípravě nového, v pořadí již třetího Střednědobého plánu sociálních služeb na další období se minulý týden rozjely naplno. V pondělí 29. května se sešli členové Pracovní skupiny pro osoby v tíživé životní situaci, tento týden ve středu pak jednala skupina řešící potřeby seniorů a v příštím týdnu se sejde skupina osob se zdravotním postižením.
Platnost II. Střednědobého plánu sociálních služeb byla vloni prodloužena z důvodu připravovaných legislativních změn o rok, tedy do konce letošního roku. „Nevíme, kdy a v jakém rozsahu bude schválen zákon o sociálních službách, ale přesto jsme znovu rozjeli přípravy nového Komunitního plánu,“ podotkla Blanka Mikundová, pracovnice sociálního odboru kopřivnické radnice, která má na starosti Komunitní plánování. „Všechny pracovní skupiny mají stejný cíl, a to diskutovat nad problémy a definovat potřeby svých cílových skupin. Na základě zjištěných potřeb se budou hledat cesty, jak tyto potřeby uspokojovat. Vzhledem k tomu, že se jedná už o třetí plán, nebudou se provádět opět všechny analýzy v rozsahu jako při přípravě minulého plánu,“ přiblížila náplň jednání pracovních skupin Blanka Mikundová. Při sestavování nového plánu se bude vycházet nejen z mapování potřeb veřejnosti, které proběhlo v roce 2016, ale i ze sociologického průzkumu spokojenosti občanů města, finanční analýzy poskytovatelů sociálních služeb, z námětů občanů vzešlých na Fóru Zdravého města a také z konkrétních poznatků poskytovatelů sociálních služeb a účastníků pracovních skupin.
V průběhu jednání byli přítomní seznámeni i s výsledky mapování potřeb veřejnosti, z něhož vyplynulo, že svou nepříznivou sociální situaci aktuálně řeší jen 4,1 % respondentů.
„V rámci preference investic z rozpočtu města v sociální oblasti by pět z deseti respondentů směrovalo investice do bezbariérových chodníků, více než třetina preferuje investice do vytvoření bezbariérového přístupu do veřejných budov a téměř stejný podíl respondentů by uvítal investice do bytů pro sociálně slabé,“ okomentovala výsledky Blanka Mikundová. Z průzkumu dále vyplývá, že pokud by lidé byli odkázáni na pomoc jiných osob s ohledem na zdravotní stav nebo věk, upřednostnili by bydlení ve vlastní domácnosti, a to v 57,4 % výhradně s pomocí rodiny, v 14,9 % s využitím terénních pracovníků, zatímco v pobytovém zařízení by raději svůj život v případě nepříznivé sociální situace trávilo 5,3 % respondentů. Přesto se 30,9 % respondentů domnívá, že senioři potřebují více míst v pobytových službách, 21,8 % se domnívá, že senioři potřebují finanční prostředky a že sociální služby jsou pro ně drahé, 21, 9 % respondentů se domnívá, že lidé s tělesným postižením potřebují lepší finanční dostupnost kompenzačních pomůcek a zajištění asistence a doprovodu.
Při diskuzi Pracovní skupiny osoby v tíživé životní situaci zaznělo, že kapacity Azylového domu Salus pro matky s dětmi jsou zhruba z 50 % využívány klienty z jiných měst než z Kopřivnice, Štramberka, Závišic a Ženklavy. „Velkým tématem této pracovní skupiny byly potřeby v oblasti bydlení pro osoby, které mají problém si bydlení udržet, případně jej znovu získat, a to především v souvislosti s hospodařením s finančními prostředky domácnosti,“ dodala Blanka Mikundová.
