Jako podle zákonů stavby dramatu platných od antiky probíhal také dosavadní výběr nového provozovatele Kulturního domu v Kopřivnici. Expozicí byla nutnost rozhodnout, jak dále provozovat kulturní dům. Jestliže o kolizi se postarala pozdě vypsaná a zřejmě nedokonale připravená soutěž a krizí bylo ustanovení a jednání výběrové komise, jejíž jednoznačné závěry pak vniveč obrátilo ‘nijaké’ rozhodnutí rady vyjednávat s oběma postoupivšími zájemci, pak opravdovou katastrofou bylo konečné jednání zastupitelů o budoucnosti kulturního domu a kultury ve městě na další čtyři roky.



Fraška a komedie. Takové označení si od přihlížejících vysloužilo jednání zastupitelů. Ačkoliv na obou stranách mohl nezaujatý pozorovatel najít řadu věcných argumentů hovořících pro tu či onu firmu, ani příznivci stávajícího provozovatele Ludvík Moravia, ani zastánci soupeřící Agentury Fox je občanům nedokázali uspokojivě a především věrohodně prezentovat. Jednání nejen o nezanedbatelné sumě peněz, ale především budoucnosti kulturního a společenského vyžití ve městě se tak bohužel zvrhlo jen v přetahovanou obhájců každé z firem, nebo dokonce jen příznivců mužů stojících v čele každé z nich.



Město, jeho občany a zastupitele čeká ještě jedno dějství absurdní ‘HRY’ o budoucnost kulturního domu a jeho programové nabídky při schvalování, nebo odmítnutí smlouvy, která se má nyní připravovat. Zdali celé představení skončí happyendem, ukáže až čas. Stejný čas, který i na divadelních prknech odděluje módní škvár od skutečně hodnotných kusů.
David Macháček