Publicista a komentátor Radko Kubíčko byl nováčkem letošního masarykovského diskuzního fóra v Kopřivnici. Kromě něj o tématu Osudových osmiček mluvili třeba Jan Ruml nebo Jiřina Šiklová.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
K o p ř i v n i c e (dam) - Známí publicisté a socioložka, ti byli letos mluvčímu tradičního masarykovského fóra v kopřivnickém kulturním domě. Na dvanácté setkání svého druhu v řadě nakonec nedorazil jediný z pozvaných politiků, a to podle pořadatelů Martin Říman, Lubomír Zaorálek, Petr Pithart i Evžen Tošenovský původně účast přislíbili. „Nakonec si čas nenašel ani jeden z nich nejen na to, aby přijel, ale aby nám to alespoň dal vědět,“ zlobil se Lubomír Sazovský z pořádajícího MDH Kopřivnice.
Hosty diskuze s tématem Osudové osmičky? přivítal starosta Josef Jalůvka. „Každý rok a den, který nevěnujeme prohlubování demokracie, pro nás může být osudový,“ řekl mimo jiné starosta hostitelského města. První referát patřil publicistovi Jiřímu Ješovi, ten se stejně jako vloni ze zdravotních důvodů neúčastnil osobně, a tak hlas jeho příspěvku propůjčil rozhlasový redaktor Karel Michal. Ješ navázal na svou loňskou promluvu o teorii spiknutí a následně připomněl několik dat s osmičkou, které nebyly ani tak osudové pro stát jako pro samotného Masaryka.
Tradiční účastník TGM - včera a dnes Jan Ruml své posluchače ujistil o tom, že rozhodně není fascinován magií čísel a následně se velmi podrobně věnoval roku 1988, který byl podle jeho slov pro rozloučení s komunistickým režimem v Československu stejně důležitý, ne-li důležitější než rok následující.
Na rozdíl od Rumla byl komentátor ČR6 a Radiožurnálu Radko Kubíčko na kopřivnické diskuzi nováčkem. Některé z přítomných jistě pobouřil svým stanoviskem, že daleko víc než Masaryka si váží mužů, jako byli Havlíček, Peroutka nebo Tigrid. Také Kubíčko vyjádřil svou skepsi k osudovým osmičkám. „S čísly si můžeme hrát dle libosti a v dějinách bychom číselných symbolik našli mnoho,“ tvrdil Kubíčko. Tradičně nekonformní bylo vystoupení socioložky Jiřiny Šiklové. Ta si jako téma vybrala rok 1968, ovšem nejen z našeho národního pohledu. „Jsme příliš zahleděni do sebe a přeceňujeme význam našeho státu,“ vysvětlila Šiklová. Podle jejích slov byl právě rok 1968 rokem vystřízlivění západoevropské levice z fascinace komunistickým systémem. Právo posledního slova dostal opět ředitel Svobodné Evropy Pavel Pecháček. Ten svůj výčet osudových osmiček pro české dějiny začal hluboko ve středověku, ale neopomněl připomenout, že „výklad dějin je ošidný a málokteré historické dílo může být skutečně objektivní.“
Závěr akce si organizátoři vyhradili k recesní gratulaci dlouholetému předsedovi místního Klubu Masarykova demokratického hnutí Lubomíru Hanzelkovi k jeho pětaosmdesátinám.
Na úplném konci také moderátor odpoledne Ladislav Cvíček odtajnil zvažované téma pro příští ročník. Diskutovat by se mělo o údobích let 1918 - 1938 a 1989 - 2009, tedy dvacetiletí první republiky a dvacetiletí naší porevoluční existence.
