Kopřivnice (dam) - Místo tří pouze dvě ordinace praktického lékaře provozuje od začátku roku kopřivnická poliklinika Therápon 98. Zhruba patnáct set pacientů ze zrušeného obvodu bylo rozděleno mezi dvě zbylé ordinace. Podle ředitele polikliniky Pavla Holáně jde o úsporné opatření, kterým soukromé zdravotnické zařízení reaguje na restriktivní opatření ze strany státu a zdravotních pojišťoven.
„Naše situace je špatná v tom, že posledních šest let stagnují, anebo se snižují úhrady ambulantní péče. Všechna navýšení finančních prostředků ve zdravotnictví jsou prostřednictvím úhradových vyhlášek směrována do nemocnic. Nůžky mezi ambulantní a lůžkovou péčí se rozevírají a my se musíme zabývat tím, jak provoz zvládnout ekonomicky, a hledáme možnosti, kde ušetřit,“ vysvětlil Pavel Holáň. Nejsnazší a nejméně bolestivý způsob, jak ušetřit, vidělo vedení polikliniky právě ve zrušení jedné z ambulancí praktického lékaře, jejich práci totiž zdravotní pojišťovny honorují mimo jiné takzvanou kapitační platbou na rozdíl od specialistů, kde funguje výkonový systém úhrad. Podle vedení polikliniky by ani zrušení jedné praktické ambulance nemělo přinést pacientům větší komplikace. Obvody praktiků mají podle Holáně běžně 2 000 - 2 500 pacientů a i po rozdělení pacientů ze zrušené ordinace tento počet nebude překročen. „V době chřipkových a jiných epidemií lze samozřejmě očekávat delší čekací doby, ale s těmi je v takových obdobích potřeba počítat i u méně početných obvodů,“ uvedl Pavel Holáň.
Aktuálně další omezení služeb poliklinika neplánuje, do budoucna ale její ředitel Pavel Holáň rušení některých nerentabilních zdravotnických oborů zcela nevyloučil. Bude prý záležet na dalším vývoji situace a také rozhodnutí akcionářů polikliniky.
„Zatímco běžné firmy v době růstu ekonomiky mohou svůj produkt nebo službu zdražit, my to udělat nemůžeme, protože jsme limitováni stropem stanoveným vyhláškou. Vstupy se navyšují, zaměstnanci chtějí navýšit mzdy, ceny energií rostou a podobně. Stát na nás nakládá další povinnosti a náklady, například s elektronickými recepty nebo připravovaným zavedením EET v ordinacích. To všechno pro nás znamená další náklady na vybavení a software, ale nikde se to neodráží, ani na příjmové stránce,“ vysvětlil Holáň.
Nerovnoměrné rozdělení prostředků v českém zdravotnictví přisuzuje Pavel Holáň především faktu, že nemocnice dokáží vyvinout větší tlak na ministerstvo a zdravotní pojišťovny. „Těch několik nemocnic se snadno domluví na společném postupu než armáda tisíců různých ambulantních lékařů,“ nechal se slyšet šéf zdejší polikliniky.
O tom, jaké obory by mohly v případě sílícího ekonomického tlaku zmizet z nabídky zdejší polikliniky, nechtěl Pavel Holáň spekulovat, připustil ale, že rozdíly mezi rentabilitou jednotlivých zdravotnických specializací existují. Poměrně dobře ekonomicky prosperují interní obory, ale třeba u chirurgie je situace o dost horší. Paradox systému financování je podle Pavla Holáně nejen v tom, že zvýhodňuje obory využívající sofistikované zdravotnické přístroje před běžnou prací lékaře. Ještě větší problém je, že systém úhradových vzorců nahrává spíš průměrným než vynikajícím lékařům. „Pokud v ordinaci nahradíte špatného doktora, kterému chodí méně lidí, kvalitním lékařem, který navíc ještě využívá moderní, ale dražší léčbu, pojišťovna se pak zdráhá ji platit a platí jen podle průměru, který vytvářejí všichni lékaři daného oboru,“ vysvětlil Pavel Holáň, lékař a ředitel polikliniky Therápon 98.
