Kopřivnice (dam) – Představu o plastikovém modelářství jako o samotářském a poněkud jednotvárném koníčku dokonale narušují aktivity kopřivnického modelářského klubu Apolo. Ten ve městě funguje už dvanáct let a jeho činnost je překvapivě rozmanitá a zdaleka se netýká jen stovek hodin titěrné práce na modelech. Kromě pravidelných schůzek klub organizuje vlastní soutěž, spolupracuje s organizátory Beskyd Model Kit Show, vyráží na exkurze, členové klubu vedou modelářský kroužek a také se velmi aktivně stýkají s vysloužilými piloty.
Plastikové modelářství má v Kopřivnici ovšem delší než jen dvanáctiletou tradici. Modelářský klub se zde zformoval už na začátku sedmdesátých let, tedy v době, kdy se na tuzemském trhu objevily první modely, a fungoval až do roku 1990 pod křídly tehdejšího Svazarmu. Po obrodě v roce 2000 si klub zvolil nový název Apolo odkazující na latinské jméno štramberského motýlího endemitu jasoně červenookého. Motýl skončil netypicky také ve znaku klubu.
„Většina klubů má ve znacích orly, tygry a jiná heraldická zvířata. My máme motýla v letu a tím heraldicky naznačujeme, že se staráme o křehkou krásu modelů. Modely a motýli mají hodně společného, ať už se týče barevnosti, ale hlavně v tom, že obojí je velmi křehké a stačí, aby člověk model nebo motýla vzal tvrdě do ruky a jeho krása je definitivně zničená,“ říká Petr Koliba z klubu Apolo. Starat se o křehkou krásu modelů se zatím zhruba pětadvaceti dospělým a asi desítce juniorských členů daří víc než dobře.
Jen v posledních třech letech se může klub pochlubit třemi juniorskými mistry světa, další vavříny pak Apolo sbírá na úrovni republikového šampionátu. Svou úspěšnost přisuzují členové klubu především práci s mládeží v kroužku fungujícím při místním domě dětí, kde má koneckonců sídlo i samotný klub Apolo. „Pro děti navštěvující kroužek jsou dospělí členové klubu inspirací. Každý z nás je odborníkem na určité typy modelů a i ti členové, kteří kroužek nevedou, občas přijdou a ukážou dětem, na čem zrovna pracují, a poradí. Mladé to pak motivuje, aby se zlepšovali, a navíc, když mají nějaký problém, vědí, kam se obrátit o fundovanou radu,“ říká další ze členů klubu Roman Kresta.
Podle lidí z Apola není modelářství zdaleka jen o zručnosti a schopnostech vypracovat model do nejmenších detailů. „Snažíme se vyrážet na exkurze, do muzeí a podobně. Díky našim kontaktům mezi aktivními letci se nám daří dostat se na vojenské základny a prohlédnout si stroje z bezprostřední blízkosti a třeba i v době cvičných letů. Materiál, který takto nasbíráme, se potom v modelech, které mají být co nejvěrnějším odrazem skutečnosti, pozitivně projeví. V tomto ohledu jsme rádi, že udržujeme nadstandardní vztahy s příborskou pobočkou Svazu letců, která sdružuje vysloužilé armádní piloty z Mošnova. Informace pamětníků o tom, jak třeba v rozporu s předpisy upravovali kokpity svých letadel, a vyprávění o tom, co všechno s kniplem v ruce zažili, je k nezaplacení,“ říká Petr Koliba s tím, že klub je otevřen všem zájemcům o plastikové modelářství, ale třeba i historii letecké a pozemní vojenské techniky.
