„Nejde pouze o estetický zásah do veřejného prostoru. Řešíme situace, kdy dodávky při závozu zásilek najíždějí na chodníky, ničí je a mohou ohrožovat chodce. Setkáváme se i se situacemi, kdy na chodníky vjíždějí auty i lidé, kteří si chtějí své balíčky vyzvednout. Je to komplexní problém, ale jako město máme zatím k dispozici minimum nástrojů, jak situaci efektivně řešit,“ říká kopřivnický starosta Adam Hanus. Problémem je nejen to, že žádný z aktuálně fungujících výdejních boxů v Kopřivnici nestojí na pozemcích města, ale také legislativa, která je krok za rychle se rozvíjejícím byznysem se zásilkami. Částečným řešením může být úprava tržního řádu, ta by ale dosáhla jen na část výdejních boxů, které fungují jako přímý distribuční kanál některých velkých e-shopů. Jiní provozovatelé zabývající se čistě logistikou a distribucí disponují licencí pro poštovní služby a omezení nastavené tržním řádem by se jich nedotklo. O to cennější je podle starosty vstřícné gesto Zásilkovny jako lídra na trhu, která sama oslovila město s tím, že chce v budoucnu s radnicemi úžeji spolupracovat. „Zásilkovna byla první, kdo se s městem aktivně spojil a projevil zájem řešit umísťování boxů s ohledem na urbanismus, estetiku i dopravu. Firma nyní chystá rebranding svých boxů a zvažuje i rozšíření do dalších lokalit a má zájem o to v městském prostoru bezproblémově fungovat,“ uvedl starosta Adam Hanus po nedávném jednání se zástupci této společnosti.   

Zásilkovna v současnosti ve městě provozuje 12 Z-BOXů a sama iniciovala schůzku se zástupci města. „Jednáme s radnicemi napříč Českou republikou, z ekonomického hlediska je pro nás samozřejmě relevantní velikost města a počet instalovaných boxů, ale Kopřivnice byla prvním městem své velikosti, které náš tým navštívil,“ uvedl Jakub Wija ze společnosti Packeta provozující službu Zásilkovna. „Zásilkovna projevila zájem s námi konzultovat své záměry. Koordinovat umístění boxů i jejich vzhled. Zatím šlo o první informační schůzku, ale věřím, že spolupráce může fungovat a Zásilkovna díky svému postavení lídra trhu může pomoci nastavit nové standardy spolupráce i pro další provozovatele,“ míní městský architekt Jan Kraut. Klíčová je podle jeho slov právě informovanost a otevřená komunikace obou stran. V současnosti se město o plánech na umístění nových výdejních boxů vůbec nedozví. Zařízení stojí na privátních pozemcích, nejsou stavbou, takže nepodléhají povolení, a tak třeba i architekt města se o nových instalacích dozvídá až náhodně v ulicích. „Přitom kdybychom o zamýšleném umístění v některých lokalitách věděli, mohli bychom věc koordinovat a navrhnout řešení, které by bylo zajímavé pro obě strany,“ uvedl Jan Kraut. Jakub Wija potvrdil, že Zásilkovna nemá povinnost záměr konzultovat s městem. „Přesto však nyní sami města kontaktujeme a osobně navštěvujeme s cílem nastavit oboustranně prospěšnou spolupráci, která by například zahrnovala častější umísťování boxů na pozemky města,“ uvedl a dodal, že společnost hledá udržitelná řešení, která respektují lokální specifika, estetiku veřejného prostoru i potřeby obyvatel.

Šancí pro budoucnost je podle jeho slov i stále častější spolupráce několika provozovatelů, kteří se dělí o kapacitu jednoho zařízení. „Mohli bychom se tak v budoucnu vyhnout situacím jako na ulici Školní, kde na jednom místě stojí vedle sebe výdejní boxy tří různých firem, každý má jiný design a veřejný prostor i jeho estetiku zbytečně narušují,“ nechal se slyšet Jan Kraut. To už se podle zástupců Zásilkovny děje. „Otevření naší široké sítě boxů ostatním dopravcům je aktuální novinkou. Chceme naše výdejní boxy maximálně utilizovat a nabídnout je i ostatním dopravcům, aby nemuseli ve veřejném prostoru budovat další boxy,“ doplnil Jakub Wija.

Podle městského architekta se situací intenzivně zabývají i jiná místa v republice. Designérka Veronika Rút, známá svou snahou města zbavit vizuálního smogu, ve spolupráci s týmem architektů, právníků a dalších odborníků vytvořila strategii pro výdejní boxy ve městě, jejíž snahou je zachování komfortu zásilkových služeb při minimalizování jejich negativního vlivu na město. Strategie zahrnuje několik základních doporučení, která mají zamezit nevhodnému umisťování výdejních boxů – například do zeleně nebo v blízkosti uměleckých děl. Doporučuje výdejní boxy integrovat do uliční zástavby nebo do plotů a zdí, zabývá se také vhodnou volbou barevnosti nebo řeší omezení světelného a akustického smogu spojeného s nonstop provozem výdejních boxů.