Plnění Strategického plánu
Strategický plán počítá také s řadou aktivit v oblasti životního prostředí. Jen v posledních letech město realizovalo hned několik významných ekologických projektů.
V roce 2009 začala Kopřivnice se zkoumáním potenciálních ekologických rizik číhajících pod povrchem země. Na katastru města a jeho místních částí se totiž nachází deset lokalit, kde byl předpokládán výskyt dnes již nevyužívaných skládek odpadů vzniklých před rokem 1989. V rámci tříletého projektu Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží v okolí Kopřivnice město nechalo odborně zmapovat umístění a také složení skládek stejně jako to, zda jsou pro své okolí nebezpečné. Většinu nákladů, které dosáhly bezmála čtyř a půl milionu, byla kryta dotací z Operačního programu životního prostředí, spoluúčast města na financování projektu byla necelých 446 tisíc korun. Odborníci zkoumali vzorky vod pětadvaceti hydrogeologických vrtů a 15 míst ve vodotečích v blízkosti některých starých skládek celkem šestkrát. Měření prokázala, že skládky své okolí negativně neovlivňují, jedinou výjimkou je někdejší skládka kalů v sousedství Bubla ranče, kde byly zjištěny mírně zvýšené obsahy ropných látek a vybraných aromatických uhlovodíků v povrchových vodách. Právě proto byla tato skládka jako jediná vybrána k následné sanaci.
Na zmíněný průzkum navázal v roce 2012 projekt Odstranění starých ekologických zátěží – skládka kalů Kopřivnice. Ten byl také financován Operačním programem Životní prostředí. Když se prokázalo, že průsaky aromatických uhlovodíků ze skládky kalů přesahují akceptovatelné riziko, bylo zvažováno několik variant sanace včetně kompletního odtěžení skládky. Nakonec byla zvolena úspornější varianta kompletního technického zabezpečení skládky formou enkapsulace znečištění. Ta spočívala ve vybudování 430 metrů dlouhé a 9-15 metrů hluboké podzemní těsnící stěny po celém obvodu skládky, vyrovnání terénu a položení uzavíracích vrstev skládky včetně těsnící a odvodňovací vrstvy a provedení konečné rekultivace upraveného povrchu. Kromě loňské realizace stavby, která znemožnila průnik srážkové vody do tělesa skládky a následnému průniku znečištění podzemní vodou mimo prostor skládky, bude ještě v průběhu letoška pokračovat monitoring spodních vod v dané lokalitě. Největší ekologická investice v dějinách Kopřivnice přišla na víc jak 32,2 milionu korun. Dotaci ve výši 28,7 milionu doplnila spoluúčast z rozpočtu města ve výši přesahující 3,5 milionu.
Úzkou souvislost s oblastí životního prostředí má také vůbec největší investiční akce města v posledních letech Odkanalizování místní části Lubina. Projekt, v rámci kterého bylo vybudováno 15,87 km kanalizačního potrubí a na novou kanalizaci bylo napojeno prozatím 336 domácností v Lubině, začal v roce 2011 a jeho investiční část skončila vloni, některé práci na administraci projektu však stále pokračují. Vzhledem k tomu, že samostatně by Kopřivnice jen těžko získala pro výstavbu kanalizace v Lubině dotační podporu, spojila se s dalšími čtyřmi obcemi do Svazku obcí regionu Novojičínska, který požádal o poskytnutí podpory na skupinový projekt s názvem: Odkanalizování vybraných měst a obcí regionu Novojičínska.
Tento skupinový projekt řeší otázku likvidace komunálních odpadních vod v regionu Novojičínska a sestává z pěti podprojektů ve čtyřech obcích: Nový Jičín (Loučka, Žilina u Nového Jičína), Kopřivnice, Mořkov a Životice u Nového Jičína. Náklady na realizaci projektu ve všech pěti obcích překročily 318 milionů korun a vyžádaly si vícezdrojové financování, kromě dotace z Operačního programu Životní prostředí a prostředků ze státního rozpočtu obce využily taky půjčky Státního fondu životního prostředí ČR, podpory z krajského rozpočtu a vlastní rozpočtové zdroje. Náklady na odkanalizování Lubiny činily 97 milionů korun, z vlastních prostředků a úvěru přitom Kopřivnice investovala 35 milionů korun.
V oblasti životního prostředí byla realizována také řada drobnějších projektů. Kopřivnice si například nechala spočítat svou ekologickou stopu nebo se snaží své občany podpořit v racionálnějším nakládání s odpadem. V rámci dvou vln zapůjčila místním občanům zhruba 420 šestisetlitrových zahradních kompostérů pořízených za 37 tisíc Kč z rozpočtu města a 331 tisíc Kč z dotace Operačního programu Životní prostředí v rámci prioritní osy 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Zapůjčené kompostéry se navíc po uplynutí pětileté zápůjčky stanou majetkem jejich uživatelů. Tento projekt navázal na dílčí akci projektu Živá Kopřivnice, který byl realizován v létech 2011-2012, v rámci kterého bylo pořízeno a mezi občany distribuováno 102 kompostérů za 108 tisíc Kč poskytnutých z Revolvingového fondu MŽP.
V oblasti ochrany životního prostředí realizuje město také řadu drobnějších akcí zaměřených na ekologickou výchovu a vzdělávání. Kromě organizace přednášek a informačních kampaní pravidelně organizuje aktivity v rámci mezinárodních kampaní Den Země a Evropský týden mobility a podobně. Na těchto aktivitách se také aktivně podílejí nestátní neziskové organizace a příspěvkové organizace, které ve městě působí.
Problematika životního prostředí v Kopřivnici má rovněž zpracované vlastní webové stránky, kde se nacházejí všechny podstatné informace ze všech oblastí, kterých se dotýká.
