Rekordmanům společného soužití manželům Galiovým přišla k platinové svatbě do Mošnova poblahopřát téměř šedesátka příbuzných.
FOTO: ILONA MAZALOVÁ
M o š n o v - Od svatby Liduše a Jana Galiových uplynulo ve středu 19. listopadu sedmdesát let. Platinovou svatbu manželé oslavili následující sobotu v obřadní síni Kulturního domu v Mošnově za účasti starosty Romana Mácy a rozvětvené rodiny. Kromě pěti synů a dcery přišlo s gratulací jedenáct vnoučat a sedmnáct pravnoučat. „Nejvíc se těším, že se všichni sejdeme,“ komentovala oslavy šestaosmdesátiletá nevěsta, která uvítala i svých pět sourozenců.
Paní Liduša pochází z jedenácti dětí z malé vesničky ze Lhotky pod Ondřejníkem, kde se na svatbě setkala se svým dnes třiadevadesátiletým manželem. „Pocházím z Prchalova ze šesti dětí a do Lhotky mě pozval kamarád. A tam jsem ji uviděl a byla to láska nejen na první pohled, ale i na celý život,“ vzpomíná na setkání se svou nastávající Jan Galia. Dvouletý vztah vyvrcholil sňatkem, při kterém nevěsta měla teprve 16 a ženich 23 let.
„Hned, jak jsem se vrátil po mobilizaci domů, prosil jsem rodiče Lidušky, aby mi ji dali,“ vzpomíná Galia na počátky vztahu, který poznamenala válka. Navzdory době a okolnostem měli velkou svatbu, protože sourozenců a příbuzných bylo hodně. „Manželé obchodující s látkami, kde jsem byla ve službě, mě celou oblékli. Měla jsem díky nim nádherné šaty, závoj i punčochy,“ dokládá svoje slova paní Galiová svatební fotografií.
Pak následovalo časté stěhování kvůli bydlení, rodina se dokonce ocitla ve vesnici Bykov na Krnovsku, kde si společně vyspravili chalupu. „Ale přišli pro mě z Tatry, ať se k nim vrátím, že mě ve fabrice potřebují.
Tak jsem dlouho dojížděl, v úterý, středu a čtvrtek jsem dělal šestnáctky, abych v pátek mohl k rodině, ale to se nedalo dělat donekonečna, a tak jsme v Kopřivnici na Koreji dostali byt,“ líčí vyučený čalouník pan Galia, který v Tatře pracoval na plný úvazek do svých 73 let a sedmi měsíců. Manželku to ale pořád táhlo na vesnici, a tak nakonec celá rodina skončila v Mošnově.
A jak manželé hodnotí své sedmdesátileté soužití? „Když jsme se vzali, nic jsme neměli. Celý život jsme tvrdě pracovali, ale nežili jsme svůj život nadarmo,“ shodují se oba. A pan Galia dodává, že šťastným se stal, teprve až se oženil.
Ilona Mazalová
