Přehlídka Motýlek i tentokrát dokázala zcela zaplnit kulturní dům. Patnáctý ročník měl námořnické téma, což se projevilo v řadě vystoupení včetně toho, které připravili svěřenci místní speciální školy Motýlek. FOTO: DAVID MACHÁČEK

Kopřivnice – Půlkulaté narozeniny slavil minulý týden kopřivnický Motýlek. Na již patnáctý ročník přehlídky tance zpěvu a dramatické tvorby dětí s různými druhy smyslových, mentálních či tělesných handicapů se do Kopřivnice sjely na tři stovky účinkujících z pětadvaceti zařízení nejen z celé České republiky, ale také ze slovenské Žiliny a partnerských měst Kopřivnice z Polska a premiérově i z Francie.

Přestože veřejnosti je určen především sobotní galaprogram, letošní Námořnický Motýlek začal už v pátek odpoledne. Kromě prostorových zkoušek proběhla výtvarná dílna, ve které si děti mohly poskládat papírové lodě, vyrobit pirátskou vlajku nebo si pomalovat kámen, v rámci večerní diskotéky s Heidi Janků na ně navíc čekala spousta atraktivního doprovodného programu, včetně aquazorbingu a lodiček v bazénu před kulturním domem nebo 3D filmu z podmořského světa.

Námořnické téma letošního Motýlku se tentokrát silněji než kdy jindy projevilo také v samotném sobotním programu. Ten zahájila krátce po druhé hodině odpolední báseň Motýlek v podání Petra Sívka, který tentokrát nebyl přítomen osobně, ale jen prostřednictvím videozáznamu. Všechna ostatní čísla už byla naživo a probouzela nadšené reakce ve zcela zaplněném velkém sále.

Na pódiu se to v průběhu celého odpoledne doslova hemžilo námořníky nebo věcmi, které úzce souvisí s mořem a vodou ve všech jejích podobách. Námořnické téma oslovilo nejen místní ze speciální školy Motýlek, ale celou řadu dalších zařízení, přestože v minulých ročnících bylo vyhlášené téma spíš symbolické a určovalo především dekorace a ladění výtvarné dílny. Na jevišti, které se změnilo v lodní palubu, se celé odpoledne hlavně tančilo. Dvacítku tanečních čísel doplnila dvě pohádková divadla a dvě hudební vystoupení.

Všechna připravená vystoupení měla společný obrovský emocionální náboj a technické nedokonalosti přebíjela všudypřítomná, doslova hmatatelná radost z vystupování. K nejzajímavějším vystoupením patřilo emotivní taneční číslo Andělé a děti, které zcela naplňovalo základní myšlenku Motýlka, tedy snahu o maximální integraci zdravých a postižených dětí. Mentálně postižení tanečníci ze Základní školy Těšínská tady totiž vystupovali společně se žačkami ZUŠ z Ostravy – Zábřehu.

Mezi jinými vynikalo také vystoupení nejvzdálenějších účastníků, handicapovaných tanečnic z francouzského Trappes. Jejich představení nazvané Rytmus vln bylo jedním z mála, kde na pódiu vystupovaly jen samy handicapované tanečnice bez pomoci a vedení svých asistentů.

David Macháček