Co je to angina pectoris?



Angina pectoris je bolest na hrudi, která vzniká v důsledku zúžení věnčitých cév (tedy cév, které zásobují srdce krví).



Příčinou zúžení cév je nejčastěji ateroskleróza. Jde o postupný proces tuhnutí a ucpávání cév usazeninami cholesterolu. Rizikovými faktory, které tento proces urychlují, jsou kromě vrozených dispozic zejména kouření, vysoká hladina cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak, cukrovka a nedostatek pohybu. Zúženou cévou se k srdečnímu svalu dostává méně živin, což se projevuje zejména při tělesné námaze nebo psychickém vypětí, kdy se na hrudi objevují nepříjemné pocity tíhy, tlaku, svírání či pálení. Bolest bývá v typických případech neostře ohraničená, může vyzařovat do čelisti, krku, levé ruky nebo mezi lopatky. Není vázána na dýchání, kašel či pohyby hrudníku (to ji odlišuje od onemocnění páteře, žeber či pohrudnice). Trvá několik minut a polevuje v klidu či po požití nitroglycerinu. Bolest může být provázena i dalšími doprovodnými příznaky, jako je úzkost, pocit nedostatku dechu, bušení srdce, nevolnost a celková slabost.



U některých pacientů probíhá onemocnění se stále stejnou, nezvyšující se intenzitou, proto bývá označováno jako stabilní angina pectoris. Bolesti se objevují ve standardních situacích a pacienti jsou zpravidla schopni předvídat, při jaké zátěži se bolest objeví i jak rychle ustoupí. Někdy se ale epizody bolestí na hrudi začnou objevovat častěji, při menší zátěži, trvají déle a hůře reagují na nitroglycerin. V takovém případě jde o nestabilní anginu pectoris, závažnější stav, který může být předzvěstí infarktu myokardu.



Na rozdíl od anginy pectoris (částečné omezení dodávky kyslíku a živin srdečnímu svalu) infarkt myokardu je důsledkem úplného uzávěru cévy. Část srdečního svalu odumírá, což má za následek bezprostřední ohrožení života. Obě diagnózy jsou různými stupni téhož onemocnění - aterosklerózy.



Proto by měli být pacienti s anginou pectoris sledováni lékařem. Při pravidelných kontrolách EKG, krevního tlaku a hladiny cholesterolu v krvi lze včas odhalit rizikové faktory, a tak významně snížit pravděpodobnost infarktu myokardu.


MUDr. Lenka Raisová – kardiolog