Přiznám se, že mě Vánoce vždy nemile zaskočí. Tak dlouho vymýšlím dárky, až zjistím, že je pár dní před Štědrým dnem a tajné skrýše na potěšení pro blízké jsou prázdné, stejně jako zásobárna nápadů na nečekaná překvapení. Nezbývá, než popadnout tašku a s nepříliš šťastnou a veselou náladou se spolehnout na náhlé hnutí mysli v nějakém obchodě. Kdyby dárky pod stromeček opravdu nosil Ježíšek, určitě by mě jako dodavatele nápaditých prezentů nechtěl.



S originalitou při vymýšlení dárků to u nás asi nikdy nebylo nic extra. Každoročně na nás média vychrlí, že zrovna letí mikrovlnky, příklepové vrtačky nebo třeba upípaná elektronická zvířátka, jež je třeba co chvíli krmit. Letos to jsou prý přenosné hudební přehrávače, které mizí z regálů tak rychle, že je prodavači ani nestačí doplňovat. Zákazníci jim je nejspíše rovnou vytrhávají z rukou a hned běží k pokladně, aby je o ně nepřipravil nějaký jiný zájemce o elektronickou potěchu svého blízkého. Při přihlížení takové řeži bych se asi netaktně neubránil potutelnému smíchu, ač tohle se ve slušné společnosti nedělá.



Trefit se do vkusu obdarovaného asi vyžaduje víc, než si jen stoupnout do řady na vozíky. Marketingoví manažeři tahající v zákulisí za nitky módních vln však nějakému přemýšlení příliš nepřejí. Na jeden vánoční symbol je však všetečná reklama zatím krátká. I kdyby se prodejci sebevíc snažili, vánoční jolky jen tak nějaký novodobý výstřelek nenahradí. Michal Polášek