Ondřej Tkačík při vernisáži Matrice, na které předvádí své netradiční pohledy na často obyčejné věci.

FOTO: DAVID MACHÁČEK

Ty jsou výběrem hned z několika obrazových cyklů a obsahují jak aktuální práce, tak obrazy, které Tkačík namaloval před 15 lety v rámci své diplomové práce na pražské AVU. „Vlastně je to taková malá retrospektiva, i když, jak doufám, je ještě v půlce nebo před půlkou mého tvůrčího období,“ nechal se slyšet Tkačík při zahájení výstavy.

Výtvarník, který se kromě volné tvorby věnuje také pedagogické činnosti na Gymnáziu v Hlučíně a Ostravské univerzitě, je i kurátorem spolku Červený kostel organizujícího v Hlučíně řadu kulturních akcí nebo vede kurzy arteterapie, přiznává, že rád tvoří v cyklech. Ty v jeho případě ale netvoří solitérní ostrůvky, ale vzájemně se prolínají a ovlivňují. To zúročil i při výběru obrazů pro Fojtství, kdy čerpal minimálně ze čtyř svých kolekcí. Cyklus nazvaný Krajina se slovy si pohrává s imaginárními krajinami, kde mají oblaky tvar komiksových bublin. Pro cyklus „Z kýblu“ zase Tkačík nachází inspiraci přímo ve svém ateliéru, kdy si všímá hry světla se zaschlými barvami na nádobách, ve kterých je míchá, a objevuje v nich nečekané kosmické krajiny. „Jsou témata, ke kterým se neustále vracím, a jak jsme starší a starší, tak se na ně dívám z jiného úhlu pohledu. Koneckonců úhel pohledu na věci je mým tématem zase v jiném cyklu, který jsem nazval Prizma, ten se ale do výběru pro Kopřivnici nedostal,“ uvedl Tkačík. Naopak hned několika velkoprostorovými plátny je zastoupen cyklus „Z jeskyně“, kde se autor dívá na své vnitřní krajiny nejen z imaginární Platónovy jeskyně, ale třeba i z útrob jeskyně Šipka. „Jen pár set metrů vzdušnou čarou odsud je jeskyně Šipka, která mi byla inspirací ke dvěma nebo třem obrazům, které tady jsou k vidění, a jsem rád, že je vystavuji poblíž místa, které bylo jedním z mých inspiračních zdrojů,“ nechal se slyšet autor výstavy.

Náměty pro obrazy mohou skýtat i mnohem prozaičtější objekty, jak Tkačík dokazuje v cyklu Doba plastová, ve kterém umělecky zpracovává nejen kousky běžných obalů, ale velkoformátový obraz, na kterém zachytil pozoruhodný detail odpadového kontejneru, se dostal i na plakát k výstavě. „Obrazy z cyklu jsem ve vitrínách doplnil výběrem různých krabiček a výlisků, které jsou mi inspirací k tomuto cyklu. Uvědomil jsem si, že jsme zavaleni spoustou odpadu, který je ale paradoxně navrhován skvělými designéry. Ti šest let studují na vysoké škole a pak jdou tvořit takzvaný obalový materiál, který se takřka okamžitě stává odpadovým materiálem. Mnohdy jsou to velmi pěkné objekty, ale jsou vytvořeny k tomu, aby byly vyhozeny a nikdo si jich pořádně nevšiml. Já jsem se rozhodl, že si jich budu všímat a budu je dávat do nějakých kontextů,“ vysvětluje Tkačík a jeho záměr funguje. Když se totiž plastové lůžko na bonbony v bonboniéře nebo polystyrenové výlisky pro ochranu elektroniky objeví ve výstavní vitríně, pozorovatel je začne vnímat úplně jinak a má šanci objevit jejich jinak opomíjenou estetiku. Návštěvníci Muzea Fojtství budou tuto šanci mít ještě do 15. března.