Milan Špaček
Kopřivnice (cab) - Úctyhodných 92 let oslaví v sobotu 22. listopadu Kopřivničan Milan Špaček, který byl spolužákem legendárního atleta Emila Zátopka. Daleko významnější je však jeho sportovní kariéra, o které mnoho lidí nemá ani tušení. Špaček se totiž zúčastnil olympijských her v roce 1948 ve Sv. Mořici, kde ve sjezdovém lyžování mohl pomýšlet hodně vysoko nebýt pádu a následného zranění v tréninkové jízdě.
Milan Špaček se narodil v Kopřivnici, kde chodil i do školy spolu s Emilem Zátopkem. Poté studoval na příborském gymnáziu, které bylo ale za války zrušeno a přemístěno do Frenštátu pod Radhoštěm, kam se tedy přestěhoval. Po hřebeni Červeného kamene však vedla hranice protektorátu, a jelikož Špaček nedostal propustku, nesměl své rodiče navštěvovat. Ač bydleli jen přes kopec, nakonec se neviděli celou válku. A právě ve Frenštátě začala Špačkova sportovní kariéra. Lyžoval již sice v Kopřivnici, ale na Pustevnách byly k tomuto sportu mnohem lepší podmínky. Dokonce zde byla postavena první sedačková lanovka na světě. Kromě sjezdového lyžování byl kopřivnický rodák i skvělým atletem, stal se mistrem republiky ve skoku dalekém i trojskoku a věnoval se desetiboji. Gymnázium ve Frenštátě bylo nakonec také zavřeno, a tak všichni maturovali ve Valašském Meziříčí. Po válce se Špaček vrátil do Kopřivnice, absolvoval dvouměsíční vojnu a poté odjel do Prahy studovat vysokou školu. V hlavním městě pak setrval až do roku 1960, kdy se vrátil zpět do Kopřivnice.
V Praze se nabízely Špačkovi mnohem lepší příležitosti prosadit se. Pracoval u filmu jako asistent a také si po olympiádě zahrál ve filmu Čertova stěna. Znal se s rodinou Havlových i Gottwaldových. Stál u zrodu Ústředního domu armády Praha (dnešní Dukla Praha), byl šéfredaktorem časopisu Lyžařství a působil i v dalších významných funkcích týkajících se sportu.
Mnoho úspěchů ale zaznamenal jako aktivní sportovec. Stal se několikrát mistrem naší republiky ve sjezdovém lyžování, získal stříbro na Akademickém mistrovství světa ve Špindlerově Mlýně, byl trenérem družstva mužů ČSSR a v roce 1960 se v Cortině stal mistrem světa novinářů. A jak to bylo na olympiádě v roce 1948 ve Sv. Mořici? Podle slov samotného Špačka dosahoval v trénincích o tři sekundy lepších časů než jeho soupeři, zvláště pak v jednom úseku se skokem. Před posledním tréninkem však napadlo půl metru čerstvého sněhu a pořadatelé odhrnuli jen úzký pás tratě, ve kterém jezdila většina závodníků. Vzhledem k vyšší rychlosti však kopřivnický lyžař opisoval jinou trajektorii, která vedla přes hluboký sníh. Po skoku se mu zasekla lyže v závěji a jelikož tehdy byla bota ve vázání přidělána napevno, noha se mu překroutila a zlomila. Špaček tedy i se startovním číslem směřoval místo na začátek závodu do nemocnice.
Po návratu do Kopřivnice v roce 1960 působil jako tajemník na radnici a přispěl k výstavbě mnoha sportovišť - letního stadionu, tenisových kurtů, sjezdovky a dalších. Poté byl také správcem tenisových kurtů.
