Cenu diváků na 35. ročníku divadelní přehlídky Kopřiva získala litevská herečka Birute Mar za inscenaci Antigona.
FOTO: D. MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Dvě z cen udělených v závěru letošního 35. ročníku divadelní přehlídky Kopřiva zůstanou v tuzemsku, další zamíří na Slovensko, do Polska a také Litvy. Festival, zaměřený na netradiční divadlo, od čtvrtka do soboty nabídl na půdě Katolického domu celkem devět představení.
Hlavní cenu přehlídky, udělovanou na základě hlasování publika, si z Kopřivnice odvezla Antigona litevské herečky, dramatičky a básnířky Birute Mar.
Její zpracování Sofoklovy antické tragédie naplno využilo nejen její herecké schopnosti, ale také skvělý světelný a zvukový design podtrhující působivost představení. „Je skvělé, že jsme po čtyřech odkladech skutečně mohli přijet. Už jen proto, že celá Evropa je v červené zóně a jen Polsko a Česká republika zůstávají zelené, je malý zázrak. Jsem moc šťastná, že jsem tady mohla být. Je to jako závan svěžího vzduchu přijet do jiné země, potkat se s lidmi a cítit svobodu a svobodný život,“ nechala se slyšet Birute Mar, která jako jediná z oceněných cenu v sobotu v noci osobně převzala.
O nových držitelích dvou skleněných plastik rozhodovala i dvoučlenná porota ve složení Luděk Richter a Jan Hanák. Cenu za umělecký přínos porotci přiřkli pražskému Divadlu Jedl za inscenaci Zahradníček / Vše mé je tvé vytvořenou ke 115. výročí narození básníka Jana Zahradníčka. „Poměrně skromnými hereckými a scénografickými prostředky dokázali inscenátoři vytvořit dva světy. Svět hlíny, mrkví a přízemní všednosti a vedle toho básnickou, intelektuální oblast. Dva světy, které jsou zcela nesourodé, ale vlastně se velmi potřebují. Ocenili jsme i to, že hlavní hrdinkou příběhu je Zahradníčkova žena Marie a její svět je ten svým způsobem zásadnější,“ vysvětlil rozhodnutí poroty Luděk Richter.
Cena za nejlepší herecký výkon letošní Kopřivy pak putovala do Brna za Filipem Tellerem, který byl zdejším divákům doposud znám jako velmi dobrý komik, ale letos se předvedl v dramatické poloze v monodramatu Cigánský boxer. To zpracovává tragický, ale fascinující příběh romského boxera, který zářil v postupně fašizujícím Německu třicátých let minulého století. „Byl to bezpochyby režijní, scenáristický i herecký koncert. Jestliže letos bylo na Kopřivě hned několik monodramat, tak toto bylo pojato nejkomplexněji. Líbila se mi velmi intimní scéna, blízkost k divákovi i to, že jsme museli snášet cigaretový kouř, chrchlání a věci, které se nás jako diváků nepříjemně dotýkaly. Nebyly totiž v žádném případě samoúčelné,“ chválil asi nejzdařilejší páteční představení Jan Hanák.
Další dvě ceny udělili rovněž organizátoři Kopřivy. Hned zahajovací kus přehlídky, monodrama Od przodu i od tyłu polského herce Mateusze Nowaka, si vysloužil Cenu pořadatelů, a to přesto, že satira politických a společenských poměrů zasazená do kulis rozpadajícího se polského království na sklonu 18. století přilákala jen málo diváků. Nakonec se ukázalo, že za nižší návštěvností byl možná i nevhodně zvolený termín. S postupem času se v pátek zájem o přehlídku zvyšoval a pořadatelé tak nakonec mohli být spokojeni. Další pořadatelská cena mířila za Divadlem Kontra, které letos do Kopřivnice přivezlo komedii Life kouč. Divadlo ze Spišské Nové Vsi ovšem pořadatelé Kopřivy ocenili za rychlou a korektní komunikaci.
Kromě představení, která si z Kopřivy odvezla cenu, se v programu přehlídky objevily ještě dvě loutkové pohádky v podání osvědčeného Divadla Studna, scénické čtení dokumentární hry Julek ostravského Studia G nebo performance Stopy v pamäti Divadla Odivo. Tečkou za dlouho odkládaným ročníkem Kopřivy bylo pantomimické představení Smetiak, při kterém se na pódiu kromě mima Vlada Kulíška ocitla i většina publika přehlídky.
