„Smůla smůlovatá!,“ pomyslel si Lojza. Vloni manželům Lachovým zaplacenou dovolenou v Řecku zhatil krach cestovky. Místo válení na pláži si Lojza s Maruškou užili hezkou dovolenou v rodném kraji a když pak přišly i peníze z pojistky za neuskutečněný zájezd, poslední hořká vzpomínka byla zapomenuta. Letos ale Marie minimálně na týdnu ve středozemí trvá. Lojza už plánoval Chorvatsko, ale přišla krize. Lojza chodí do práce jen občas a díra v rodinném rozpočtu způsobená šedesátiprocentní náhradou platu postupně strávila i peníze ušetřené za loňské neuskutečněné Řecko. „Jak jí to jen říct,“ přemýšlí Lojza zatímco se vrací z práce. Na cestu k moři to nevypadá, místo peněz utracených za benzín by si Lojza raději užil doma. „Ale jak přesvědčit Marii?“ Tím si Lojza lámal hlavu ještě, při dopíjení své odpolední kávy. Když pokládal šálek na stolek vedle Maruščina ohmataného výtisku Šifry mistra Leonarda, konečně přišel spásný nápad.



„Slyšela jsi o tom, že podle některých badatelů může být Štramberk jedním z templářských hradů a možná i místem, které by mohlo být klíčem k nalezení jejich pokladu?“ „Cože?“ vzhlédla Marie od křížovky a v očích jí zahořely plamínky zájmu. „Jo, jo někde jsem to četl,“ říká významně Lojza. Celý náš kraj skrývá spoustu tajemství a zajímavostí. Ty o tom pořád čteš a k tomu, co máš pod nosem, jsi slepá. Víš třeba, jak se mezi Štramberáky říkalo Trúbě?.“ „No, to nevím,“ odpovídá Marie a tón jejího hlasu prozrazuje, že Lojzově návnadě neodolala. Tak víš co, Maruš? Místo opalování v Chorvatsku si zahrajeme na detektivy a pár těch tajemství odhalíme,“ říká Lojza. Marie jen přikývne. Stejně jen čekala, kdy a s jakou výmluvou Lojza tentokrát přijde, aby nemusel k moři a navíc při vzpomínce na loňskou dovolenou se jí ten nápad docela zamlouvá. A Lojza se, zatímco dopíjí svou kávu, v duchu plácá po zádech a chválí si taktiku, kterou vymyslel. „Inu, kdo hledá, najde!