Pracovníci firmy Geonika pomocí speciálního vybavení provádějí měření metodou odporové tomografie v místě jedné z bývalých skládek nedaleko Vlčovic.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
K o p ř i v n i c e (dam) - Plošný rozsah a hloubku jedenácti starých ekologických zátěží v okolí Kopřivnice a jejích místních částí zjišťovala minulý týden skupina odborníků z pražské firmy Geonika. Výsledky jejich práce přinesou upřesnění polohy a rozsahu starých ekologických zátěží v nejbližším okolí. „Díky našim měřením se nám například podařilo zaměřit jednu poměrně velkou skládku v polích pod zahrádkářskou kolonií směrem na Štramberk. Podle původních předpokladů měla být tato skládka jinde, ale díky anomálii, kterou jsme při našich měřeních zachytili a sledovali, jsme ji přesně zmapovali,“ říká Pavel Nikl, šéf firmy Geonika.
Niklův tým v uplynulých týdnech v lokalitě jedenácti skládek v okolí města provedl celou sérii měření. Po práci v terénu jej nyní čeká interpretace nashromážděných údajů.
Mapování skládek probíhalo prozatím prostřednictvím tří geofyzikálních technik. Pro plošné vymezení skládek se používala magnetometrie, hloubku uložišť odpadů pak měří mělkofrekvenční seismika a odporová tomografie. V prvním případě se vychází z měření magnetických polí různých materiálů, ve druhém případě se měří seismické rychlosti jednotlivých podpovrchových vrstev a ve třetím případě se do zkoumané oblasti země pouští elektrický proud a měří se odpor jednotlivých materiálů pod povrchem.
Průzkum skládek ovšem uzavřením geofyzikálních měření v minulém týdnu nekončí. Firma Geonika pracovala jen jako subdodavatel společnosti Vodní zdroje Ekomonitor Chrudim, která průzkum za 4,3 milionů korun hrazený z dotace z Operačního programu životní prostředí pro město provádí. Během podzimu mají být z jednotlivých skládek odebrány vzorky k chemickým rozborům a dalším analýzám, které by měly zjistit toxicitu či další možnou nebezpečnost uložených odpadů. Konečné výsledky průzkumu starých ekologických zátěží pak bude mít radnice k dispozici nejpozději v březnu 2011 a jejich součástí bude také návrh, co s danými skládkami dále dělat. Tedy to, zda jsou ohrožením a bude potřeba je rekultivovat či vytěžit, či zda mohou zůstat tak, jak jsou.