Sociolog Jan Keller byl jedním z hostů panelové diskuze na téma bezdomovectví, která se za velkého zájmu odborné veřejnosti uskutečnila na zdejší radnici.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
K o p ř i v n i c e - Panelovou diskuzi na téma Bezdomovectví uspořádalo minulý týden ve středu město ve spolupráci s občanským sdružením ’Máš čas?’ a občanským sdružením azylových domů v České republice. Beseda byla určena pro pracovníky sociálních odborů a neziskových organizací, zastupitele města a další odborníky pracující v této oblasti.
Diskutovat do Kopřivnice přijeli jak teoretici, tak lidé z praxe. O své poznatky se podělil profesor Ostravské univerzity Jan Keller, jenž se sociologií a především tématem bezdomovectví zabývá mnoho let. Své zkušenosti přijeli předat Petr Prinz, vedoucí střediska Samaritán pro lidi bez domova v Olomouci a Tomáš Surovka, ředitel sociálních služeb určených lidem bez přístřeší v Opavě.
V úvodu místostarostka Dagmar Rysová, jež má na starosti sociální oblast, přiblížila historii vzniku jednotlivých sociálních služeb, které ve městě byly zřizovány, od azylového domu až po denní centrum Racek. „Město se potýká s problematikou osob v sociální vyloučenosti. Naší snahou je čelit problémům, které s tím souvisejí, a to nejen v rámci prevence kriminality, ale především tím, že poskytujeme řadu služeb. Například ve městě začala poskytovat své služby občanská poradna, která lidem pomáhá, aby se nedostali až na samé dno, ale včas mohli řešit své problémy,“ přednesla místostarostka Dagmar Rysová. Jak dodala, město v mnohých činnostech supluje činnost rodiny tím, že se stará o potřebné. To, že nefunguje systém velké rodiny a bude ještě hůř, potvrdil i sociolog Jan Keller.
„Protože nejsou všechny kroky, které činíme, vnímány všeobecně dobře, chceme znát názor renomovaných odborníků na to, jestli by město naší velikosti mělo poskytovat služby v této sociální oblasti a jestli peníze z rozpočtu, které jdou do této oblasti, jsou oprávněné a smysluplné. Trápí nás bezdomovectví a další otázky s ním související, na které bychom od vás rádi získali odpovědi,“ přiblížila důvod konání besedy pro odbornou veřejnost Dagmar Rysová.
Jan Keller v úvodu svého vystoupení řekl, že se lidé bojí bezdomovců, protože si připouštějí, že by se jimi mohli stát sami. Svá slova doložil výsledky výzkumu z Francie, kde si tuto možnost připouští až 60 procent oslovených lidí. „Bezdomovci zpochybňují obraz člověka. Ukazují, kam může člověk klesnout. Bezdomovectví je viditelný symbol společnosti, spousta lidí se nemůže a neumí o sebe postarat. Pokud se někdo stane bezdomovcem, velmi brzy ztratí doklady a v horizontu několika týdnů se stává nemocným a nemá návratu zpět. Proto je důležitá včasná a individuální pomoc,“ upozornil sociolog. Podle jeho slov bude osob bez domova obecně přibývat a změní se i jejich struktura. „Přibudou mladí lidé, kteří dosud žijí v dětských domovech, prostitutky, narkomani a další budou přibývat z řad rodin žijících dnes na hranici chudoby a těch bude přibývat nejvíce. Stát ani město nebudou mít dostatek finančních prostředků na pomoc všem sociálně potřebným,“ varoval Keller.
„Deset až dvacet procent z těch lidí, co k nám do denního centra Racek chodí, má potenciál a chtěli by svou situaci změnit. Proto jim pomáháme, aby si mohli znovu vyřídit doklady, požádat o sociální dávky a učíme je pracovat na počítači, aby si mohli napsat životopis a začít hledat práci. Bez naší pomoci by se nemohli odrazit ode dna, kam spadli,“ odpověděl Michal Raška z občanského sdružení Máš čas? zastupiteli Ivanu Telaříkovi na dotaz, jak motivují své klienty, aby se znovu zapojili do práce. Jak podotkl sociolog Keller, dnes je trh práce velmi omezený, není už ani práce pro nekvalifikované lidi.
Podle posledního průzkumu žije v Kopřivnici asi 60 lidí bez domova, ve skutečnosti jich ale může být i dvojnásobek. Radnice musela v poslední době řešit petici proti rozšíření azylového domu a jeho služeb. Místostarostka se proto ptala na názor odborníků z Charity i Armády spásy, co je vhodnější, zda je nechat v centru nebo je přemístit na okraj města. „V Opavě máme azylový dům pro muže v centru. Lidé bez domova nepůjdou na okraj města, neměli by kde žebrat. Dislokace za město ztíží možnost aktivně a účinně poskytovat pomoc. Podobně je tomu i v Bruntále, kde je toto zařízení rovněž v centru města vedle aquaparku,“ uvedl Tomáš Surovka z Opavy. Stejný názor zastával i jeho kolega z Olomouce. „Naše nízkoprahové centrum je na Biskupském náměstí. Naším úkolem je bavit se s lidmi a kontrolovat prostranství, která uklízíme. Zaregistroval jsem, že když v Praze odsunuli lidi bez domova z centra, stejně se tam vrátili,“ doplnil svého kolegu Petr Prinz z Olomouce.
Jak na besedě zaznělo, je lepší lidem pomáhat včas a nenechat je padnout až na samé dno. Lidé, kteří bydlí v azylových domech, mají lepší šanci k opětovnému zapojení do života společnosti než lidé bez domova. „Je třeba poskytovat individuální pomoc podle potřeb klientů,“ podotkl Surovka a dodal, že „pro město Kopřivnici je žádoucí, aby tato sociální zařízení měla. Jsou opodstatněná.“
Během diskuze vyplynula potřebnost těchto zařízení, protože začíná přibývat lidí, kteří se o sebe nedokážou postarat a nemají kam jít. Velký problém je s narůstajícím počtem imobilních lidí bez domova. Na místo v domě Armády spásy v Ostravě se speciálním režimem se čeká tři a více let.
Přítomnosti odborníků využil i starosta města Josef Jalůvka, který se jich zeptal, co by mělo město ještě udělat, aby bylo méně bezdomovců. „Jedna z cest je, aby sociální pracovníci pomáhali předluženým domácnostem se splátkovými kalendáři a dbali na jejich dodržování. Udržet lidi v bytech, kde bydlí, to je hlavní. Pak nemusíte řešit, kde je umístit,“ odpověděl sociolog Keller. Petr Prinz z olomoucké Charity dodal: „Důležité je najít ochotné lidi, kteří chtějí poskytovat sociální služby pro potřebné.“
A jak hodnotil diskuzi sociolog Jan Keller? „I když nedělám besedy, jsem rád, že jsem udělal výjimku a do Kopřivnice přijel. Byl jsem rovněž potěšen velkým počtem lidí, kteří přišli. Takový zájem a takovou diskuzi jsem opravdu nečekal.“
Dana Hoďáková
