Při ústupu němečtí vojáci likvidovali dopravní infrastrukturu, ničili například most na trati mezi Příborem a Kopřivnicí, který následně opravovali zaměstnanci Tatry.
FOTO: ARCHIV MUZEA FOJTSTVÍ
Když byla 6. května 1945 Kopřivnice obsazena Rudou armádou, byl domácí odboj, jehož příslušníci se označovali symbolem modrého trojúhelníku, v podstatě zbaven otevřeného boje se zbytkem německé armády. Vojenská složka místního odboje se uplatnila alespoň při utvoření bezpečnostních stráží ve městě. Členové tovární složky ing. Červinka, ing. Pergel, J. Sýkora se zúčastnili předávání továrny ruskému majorovi Fedorovovi. Vedoucím ředitelem podniku byl pak jmenován ing. Emanuel Červinka, jeho zástupcem ing. Jindřich Pergel a odborným poradcem bývalý technický ředitel ing. František Pilný.
Odborové aktivity místních ve své kronice Modrý trojúhelník uchovávané v archivech Muzea Fojtství dopodrobna popisuje Emil Hanzelka. Ten zdůrazňoval, že kopřivnické odbojové hnutí pracovalo podle pokynů a směrnic naší londýnské vlády, řídilo se pokyny týkajícími se národních výborů, ale volbu do nich respektovalo až po osvobození.
V průběhu války nedocházelo v Kopřivnici k přímým střetům příslušníků domácího odboje s okupanty. Pamětníci ale zmiňují některé drobné provokace a především sabotážní akce. „V kronice Emila Hanzelky se píše například o tom, že Jan Sýkora, pracující v chemické laboratoři Tatry, nechával některé vyrobené součástky zkřehnout v lázni z kyseliny solné, což způsobovalo jejich rychlejší opotřebení a mnohé kusy válečné techniky vyrobené v Kopřivnici prý ani do Ruska nedojely,“ připomíná jednu ze sabotážních akcí místních lidí historik Muzea Fojtství Ondřej Šalek.
