(Dokončení z minulého čísla)
Ponecháme stranou, pocházel-li onen Theodoricus–Dětřich skutečně z původního hückeswagenovského prostředí, název „Theoderici villa“ – Dětřichovice může znamenat sídlo odvozené právě od jeho jména. Tento fojt měl nesporně významné postavení a těsné vazby na 3. generaci moravských Hückeswagenů (Jindřicha /= Heymana/ a Bluda). Založení obce před rokem 1300 může být v tomto směru spojeno s aktivitami hrabat z Příbora jako lokátorů (osídlovatelů) a Theodoricus zde mohl figurovat jako agrimenzor (vyměřovatel).
Další reálná možnost se nám naskytne, když tyto vývody porovnáme s jinou obcí Větřkovice, tentokrát v blízkosti města Vítkova v jižní části opavského okresu. Tyto Větřkovice mají dokonce zakládající listinu - z roku 1298. Zde probošt březovského kláštera (zakladatel) dává les k založení vsi lokátoru - jistému Walterovi. Avšak píše se, že obec je pojmenována Dyttreichsdorph na počest olomouckého kanovníka Dětřicha z Fulštejna. Tento Dětřich však má co do činění i s Příborskem: v roce 1316 figurují jako držitelé příborsko-hukvaldského léna olomoučtí kanovníci Dětřich a Jindřich z Fulštejna, jež se psali po Hukvaldech. Ačkoli roku 1302 Dětřich z Fulštejna dosud není držitelem příborsko-hukvaldského léna, je nesporně důležitou osobou, což dokazuje příklad Větřkovic na Vítkovsku a pojmenování po jeho osobě.
Zda ale můžeme brát možnost pojmenování Větřkovic v našem případě po tomto Dětřichovi (z Fulštejna), je na pochybách, už proto, že právě roku 1302 olomoucký biskup Dětřich (z Jindřichova Hradce) zemřel. Bývalo vždy zvykem - jako poslední poctu - pojmenovat osadu po zemřelém.
3. července 1302 tak hrabata Blud a Jindřich z Příbora dokončují na 52 lánech lesa lokaci Větřkovic nazvanou asi po olomouckém biskupovi Dětřichovi z Hradce Dětřichovice (Theoderici villa). Ves věnují klášteru Velehrad za podmínky zádušních mší za oba bratry při jednom oltáři v klášteře (str. 27, Dějiny města Příbora, kolektiv autorů, Nový Jičín, 2002).
Další, tentokrát současný název Dětřichovice je pro obec na Bruntálsku. V historických záznamech figuruje tato osada jako Dietrischorf a Dytrychsdorf, avšak zde se o jejím zakladateli – jakémsi Dětřichovi-Dietrichovi neví vůbec nic. Zda se zde jedná o olomouckého kanovníka Dětřicha z Fulštejna, o samotného olomouckého biskupa Dětřicha z Jindřichova Hradce, anebo o někoho docela jiného, není zřejmé.
Igor Jalůvka
