Ve vlastivědném sborníku Moravské Kravařsko (Příbor, 1898) se na straně 324 dočteme: V dřívějších dobách Getrzichowice, též Dietrzichowize, jedna z nejstarších osad (zal. před r. 1300) na pravém břehu … a pak: Dle Řehoře Volného byly již před rokem 1300 založeny jakýmsi Dětřichem z návodu mnichů velehradských; osada však pojmenována Getřichovice či Dětřichovice dle tehdejšího biskupa olomouckého Dětřicha z Jindřichova Hradce.
Na str. 97 se k tomu říká: Biskup Dětřich (1281 – 1302) vzdal r. 1299 manovi svému Jerlochovi (Gerlachovi), fojtu z Osoblahy, za léno celý hvozd, rozprostírající se jednak mezi Sedlničkou a Ostravicí, jednak mezi Příborem a Krásnem, s tím doložením, aby jej vymýtil, zornil a osadil.
Zde je anachronický rozpor mezi výše uvedeným tvrzením a větami na str. 297: …Frank de Hukeswage vzdal okolo r. 1250 patronát zdejší (= příborské) fary s příslušenstvím jakož i některé lesy u Příbora klášteru velehradskému s tím doložením, aby tento na blízku založil ves „Dětřichovice“, nynější Větřkovice. Cisterciáci velehradští věnování toho roku 1251 přijali, načež počali okolí kolonizovati. Přičiněním jejich vznikly pak osady: Dětřichovice, Myší (nyní Mniší) a snad i jiné vesnice.
Jde o to, že roku 1251 Dětřich z Jindřichova Hradce dosud nebyl olomouckým biskupem (ve funkci 1281 – 1302), ale byl jím Bruno ze Schauenburku (1245 – 1281). Na listině z r. 1251 proto název zamýšlené vsi (Dětřichovice) ještě nemůže být spojován s budoucím biskupem Dětřichem, který dosud nebyl ve funkci. Tohoto rozporu si nepochybně všiml i Řehoř Volný (Gregor Wolny), jenž jako místopisec a statistik historie znal velice dobře darovací listinu z roku 1251, a proto za zakladatele Větřkovic označil „jakéhosi mnicha velehradského“, nikoli pozdějšího biskupa olomouckého Dětřicha.
V oficiální historii obce se dnes proto bere za nosnou minci rok založení 1292 a její pojmenování podle biskupa olomouckého Dětřicha z Jindřichova Hradce. V posledních Dějinách města Příbora (kolektiv autorů, Nový Jičín, 2002) je na str. 24 zmínka o tom, že … v roce 1292 oba bratři Blud a Jindřich – hrabata z Příbora – vracejí patronát příborského kostela cisterciáckému klášteru ve Velehradě a vyměřují 50 lánů u města pro příští vesnici Větřkovice (název tu není uveden).
Avšak zajímavou úvahu jsem nalezl ve stejné knize, kde se na str. 30 hovoří o tom, že až do konce 15. století město (Příbor) zastupoval fojt: Z jeho jména Theodoricus (Dětřich) z roku 1294 lze uzavřít, že kolonisté přišli z Německa, možná přímo z hückes-wagenovského panství u města Düsseldorfu. Theodoricus je skutečně roku 1294 prvním doloženým příborským fojtem.
Igor Jalůvka
(Pokračování příště)
