Jan Ruml byl jedním z účastníků třináctého pokračování diskuzního fóra občanů a osobností společenského života s masarykovským tématem.
FOTO: DAVID MACHÁČEK

K o p ř i v n i c e (dam) - „Všechno bude tentokrát jiné. Jsme v jiném sále a poprvé za třináct ročníků mám nový oblek,“ odlehčil úvod letošního pokračování diskuzního fóra TGM a současnost moderátor večera Ladislav Cvíček. A opravdu, lidé, kteří na tradiční akci dorazili, se místo v neosobním prostředí velkého sálu kulturního domu tísnili v daleko intimnějších prostorách sálu restaurace Pod Kaštany. Důvod změny místa konání osvětlil hned po krátkém hudebním úvodu první z hostů Jiří Tichánek. „Právě v těchto prostorách T. G. Masaryk promlouval ke kopřivnickým občanům před volbami v letech 1907 a 1911,“ prozradil kopřivnický historik a připomněl také další místa ve městě, kde se podobná setkání konala a jaká na nich podle dobových pramenů panovala atmosféra.



O čem konkrétně Masaryk před víc jak stoletím mluvil, se prý dnes už neví. Téma aktuálního setkání bylo známé dopředu, hosté se měli zamyslet a porovnat dvacet let demokracie první republiky s dvacetiletím svobodného vývoje v naší zemi po listopadu 1989.



„Tentokrát jsme nezvali žádné politiky. Pokud by letošní ročník měl být tečkou za sérii akcí pořádanou tady v Kopřivnici, chtěli jsme, aby na ní vystupovali jen lidé, kteří sem jezdili pravidelně a velmi nám pomohli také se samotnou organizací setkání,“ vysvětlil složení hostů, mezi kterými opravdu chyběli zástupci politiky, jeden z organizátorů Lubomír Sazovský.



Jako první z hostů dostal v zastoupení Karlem Michalem slovo publicista Jiří Ješ. Ten připomenul, že demokracie v jisté formě zde panovala také za Rakousko-Uherska a také v období předprotektorátní Druhé republiky.



Novinář a komentátor Radko Kubíčko, který přišel po něm, zase vzpomněl na to, že ne všechny sliby, které byly obyvatelstvu dávány v roce 1989, za uplynulých dvacet let skutečně došly naplnění a z tehdejších ideálů mnoho nezbylo. Ve svém příspěvku se také přimluvil za to, aby boj s extrémistickými stranami byl veden politickou cestou, nikoliv snahou o jejich zakazování. „Podpora extremismu je syndromem nemoci naší demokracie,“ řekl doslova Kubíčko.



Socioložka Jiřina Šiklová srovnávala cestu k demokracii po roce 1918 a po roce 1989. „Naši předci to měli za budování první republiky myslím jednodušší. České země byly ekonomicky nejrozvinutější částí monarchie, byla zde velmi rozvinutá občanská společnost, lidé s pocitem větší odpovědnosti za sebe sama a fungující úřednický aparát. To vše nám po listopadu 1989 chybělo,“ domnívá se Šiklová.



Roky 1918 a 1989 srovnával také bývalý ministr vnitra a právník Jan Ruml, který byl přímým účastníkem předání moci pro v roce 1989. „Myslím si, že v obou případech, kdy došlo k pokojnému předání moci, to nebyla ani tak zásluha nějakého vnitřního odboje, ale spíš šlo o to, že nazrála doba, kterou opozice využila,“ srovnal obě zásadní data v našich dějinách Ruml. Poslední slovo již tradičně patřilo řediteli českého vysílání Rádia Svobodná Evropa Pavlu Pecháčkovi. Ten vyjádřil svou víru v to, že dalších 20 let bude pro náš vývoj ještě pozitivnější a připomněl, že výdobytky svobody s sebou na druhé straně nesou také odpovědnost, na kterou se ovšem poněkud pozapomíná.



Letošní ročník setkání nad masarykovskými myšlenkami podle organizátorů mohl ale také nemusel být poslední. „Rádi bychom v pořádání pokračovali, ale ačkoliv se to nezdá, je to akce poměrně náročná a uvidíme, jestli bude možné v organizování pokračovat,“ tvrdí Lubomír Sazovský.



Hosté, kteří si i letos pochvalovali vnímavé kopřivnické publikum, však organizačnímu týmu poslali jednoznačný vzkaz a všichni prý doufají, že za rok se setkání znovu uskuteční.