Část 3



Teprve v létě 1909, kdy se již stavěla hrubá stavba z cihel, došlo na slavnost svěcení základního kamene. Pořádáním této akce pověřil starosta Jan Buček místní odbor Národní jednoty. Velké plakáty několik dní předem oznamovaly na 18. července tuto slavnost a také jména říšských a zemských poslanců, kteří se jí měli zúčastnit: Jan Prokeš, František Tomášek, Tomáš Masaryk, František Šromota a Josef Mňuk. Dva posledně jmenování měli velké zásluhy o kopřivnickou měšťanku, protože se na zemském sněmu zasadili o její povolení, nakonec z uvedených poslanců přijeli jen tito dva. V neděli 18. července o půl druhé odpoledne vyšel z kostela sv. Bartoloměje průvod na staveniště za zpěvu písně „Bože, cos ráčil před tisíci léty“. Slavnosti se účastnilo mnoho místních občanů a také spolky veteránů a hasičů, z obecního zastupitelstva se však nedostavila ani polovina členů. Poslanci měli menší zpoždění, proto se na ně se svěcením asi čtvrt hodiny čekalo. Po jejich příchodu měl starosta krátkou řeč, po které farář Filip Pospíšil posvětil základní kámen. Poté na kámen poklepal a po něm pak páter Martin Chudoba, starosta Jan Buček, poslanci Šromota a Mňuk, radní a velitel hasičského sboru Josef Polášek, za spolek Vlastimil učitel Jan Tvarůžek a za všeodborové sdružení Karel Kubík, který při tom pronesl slova: „Budiž základem víry, ctnosti a osvěty.“ Na to učitel Tvarůžek vyvolával jména hostů z okolí, kteří také poklepali na základní kámen. Opomenuti byli členové obecního výboru, což mnohé urazilo, protože v minulosti se účastnili položení základního kamene školy, hřbitova či kostela. Poté, co slavnost skončila, vydal se průvod za zpěvu „Bože, chválíme tebe“ do kostela, kde proběhlo svaté požehnání. Nato se v zahradě hostince Afrika (dnes Pod Kaštany) konal tábor lidu, kam se odebral také starosta obce a oba přítomní poslanci, kteří zde řečnili. Hodnocení této akce se různí, zatímco jedni ji považovali za zdařilou národní slavnost, druzí poukazovali na slabou účast. Nesporným kladem však je, že její výnos byl věnován místním mateřským školám.



Ondřej Šalek, Muzeum Fojtství