Slova fojt a fojtství se k nám dostala prostřednictvím kolonizátorů německého původu. Zejména se rozšířila na Valašsku a v jeho okolí. Valašská lidová architektura pak zasáhla i do krajů vzdálenějších, třeba až do Poodří. Také kopřivnické fojtství, nejstarší budova ve městě, má společné znaky s fojtstvími, která se stavěla na Valašsku.
Fojtové se nazývali ti, kteří stáli v čele jednotlivých vesnic nebo menších oblastí. Byli největší a nejváženější sedláci v kraji, a také skuteční vůdci obce. Většinou se fojtství dědila z generace na generaci, tak tomu bylo i v Kopřivnici. Fojti vybírali poplatky a daně, měli právo soudit spory mezi sousedy a bývali též přísedícími u větších soudů. Vážnost rodu i jejich bohatství vyžadovaly postavit si dům, který sloužil nejen potřebám zemědělce, ale také jako místní úřad, někdy soudní budova a leckdy i jako přechodné vězení. Spojení všech těchto účelů vedlo ke stavbě objektu poměrně velkého a prostorného. Ve velikosti a architektonickém řešení budovy fojtství se odráželo sociální postavení jeho majitele. V rámci vesnických staveb byla fojtství budovami atypickými.
Skoro všechna fojtství byla patrová, většina z nich měla ze dvou i tří stran pavlače. V přízemí byla vstupní síň, ze které se chodilo do velké jizby. Ta sloužila jako shromaždiště rodiny a členů domácnosti, zde se také vybíraly poplatky, řešily spory mezi sousedy a v časech roboty zde stávala lavice, na které byl lískovkou vyplácen vzpurný domkář. V přízemí byla dále kuchyně, komora na potraviny, někdy i malá jizba. Ze síně vedlo schodiště do patra, jehož půdorys byl obvykle stejný jako v přízemí, s tím rozdílem, že všechny prostory sloužily pouze rodinným potřebám. Nacházely se zde ložnice, komory pro šatstvo, zásobárny atd. V případě kopřivnického fojtství se v horní části nacházela sýpka. Protože Valašsko je kraj kopcovitý, musela být většina budov postavena ve svahu. Nerovnost terénu však byla využita tak, aby se jednoduchým způsobem získaly sklepy, kde bylo možno skladovat produkty hospodářství. Podobně je řešeno i fojtství v Kopřivnici, které se díky několika rekonstrukcím podařilo uchovat v původní podobě, v jaké bylo roku 1789 vystavěno fojtem Jakubem Šustalou.
Jan Ražnok, kurátor muzea
