K o p ř i v n i c e (red) - Nový stavební zákon vychází z principu, že těžiště uplatňování veřejných zájmů je zakotveno v rámci územního plánování, které řeší komplexně uspořádání území včetně koordinace veřejných a soukromých záměrů a to především ve výstavbě. Podstatnou změnou v rozhodování o území je rozdílnost procesních postupů v zastavěném a nezastavěném území a přísná ochrana nezastavěného území. Změna vymezení zastavěného území bude zásadně možná jen prostřednictvím územního plánu po komplexním zhodnocení využití dosavadních zastavitelných ploch a požadavků na nové zastavitelné plochy.
Jedině v zastavěném území a ve vymezených zastavitelných plochách lze uplatňovat zjednodušující postupy při umisťování a povolování staveb. V souvislosti s dosud nevídanou liberalizací povolování staveb na úseku stavebního řádu upravuje nový stavební zákon dle složitosti a významu stavby a podmínek konkrétního území šest možností územního rozhodování s tím, že stanoví případy, kdy se vydání územního rozhodnutí nevyžaduje nebo nevydává. Nová úprava územního řízení umožňuje v území, kde je schválen územní plán, zveřejnění řízení a doručování všech úkonů v řízení provádět veřejnou vyhláškou.
Na úseku stavebního řádu se rozšiřuje okruh staveb, které nebudou vyžadovat stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Tyto stavby jsou uvedeny v stavebním zákoně § 103. „Z nejběžnějších staveb jsou to stavby do 25 m2 zastavěné plochy, což jsou v podstatě hospodářské budovy, vodovodní, kanalizační a energetické přípojky do 50 m délky, bazény do 40 m2 plochy; ploty do výšky 1,8 m, které nehraničí s veřejným prostranstvím nebo komunikací, stavební úpravy, kterými se nemění vzhled stavby. Tyto stavby však vyžadují tzv. územní souhlas, ke kterému je nutno předložit předepsanou dokumentaci, vyjádření správců podzemních sítí, stanoviska dotčených orgánů, souhlasy majitelů sousedních pozemků. Tato procedura není jednodušší než úprava podle starého stavebního zákona,“ uvedla vedoucí stavebního úřadu Šárka Fabiánová.
V § 104 jsou uvedeny stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, které vyžadují ohlášení, jsou to např. rodinné domky do 150 m2 zastavěné plochy, ostatní stavby do 25 m2 zastavěné plochy (neuvedené v § 103), stavební úpravy pro změny v užívání staveb. Tyto stavby zase musí mít předkolo v územním řízení – postačí buď územně plánovací informace, nebo územní souhlas. Všechny ostatní stavby neuvedené ani v § 103, ani v § 104 stavebního zákona vyžadují stavební povolení, jsou to rodinné domky nad 150 m2 zastavěné plochy, ploty sousedící s veřejným prostranstvím, hospodářské budovy, garáže nad 25 m2 zastavěné plochy, stavební úpravy, jimiž se mění vzhled stavby. Tyto větší domky musí být prováděny „stavebním podnikatelem“, který zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Maximálního zjednodušení lze dosáhnout u vymezených ohlašovaných jednoduchých staveb určených v zákoně, které jsou v souladu s obecnými technickými požadavky na výstavbu umisťovány v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. K jejich provedení postačí ohlášení bez předchozího územního řízení.
Novinkou je možnost použití zkráceného stavebního řízení s využitím služeb autorizovaného inspektora na základě smlouvy se stavebníkem. Změna a zjednodušení se týká i kolaudace staveb a jejich užívání. Avšak všechny stavby povolené do 1. ledna 2007 se budou kolaudovat podle dosud platného stavebního zákona. Zásadní změnou podle nového stavebního zákona je snížení preventivní kontroly stavebního úřadu ve fázi povolování staveb a přesun velké odpovědnosti na jednotlivé účastníky procesu výstavby. Zákonem jsou jim stanoveny povinnosti, které jsou kontrolovatelné a sankcionovatelné.
