Kopřivnice (dam) - Ekologická stopa Kopřivnice je poměrně nízká, výsledek 4,83 globálních hektarů na obyvatele u města průmyslového charakteru odborníky příjemně překvapil. Jiná města dosahují v tomto ohledu diametrálně odlišných hodnot. Například Havlíčkův Brod vloni dosáhl hodnoty 8,26 a Cheb dokonce 15,21 globálních hektarů na jednoho obyvatele.
„Ekologická stopa měří, kolik přírodních zdrojů obyvatelé a firmy na území města za rok spotřebovali a kolik odpadů vytvořili. Převádí je na plochy produktivní země, které jsou nutné k pokrytí všech těchto potřeb. Toto ’ekologické účetnictví’ ukazuje, zda město hospodaří se zeleným přebytkem či deficitem,“ říká Viktor Třebičský z občanského sdružení Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), která metodiku pro výpočet ekologických stop měst vyvinula a dala jim ji k dispozici. Obdobné ekologické stopy si přitom ještě donedávna vzhledem k jejich náročnosti mohla nechávat zpracovat jen velká města s dostatečnými finančními zdroji. Nyní stačilo pracovníkům radničního odboru životního prostředí vyplnit potřebné údaje do webového počítadla, které výpočet ekologického zatížení Kopřivnice provedlo. „I tak to nebyl jednoduchý úkol. Získat informace o tom, kolik se vyprodukuje ve městě odpadů či jak velká je dopravní zátěž, nebylo ještě tak náročné jako zjistit od dodavatelů spotřebu elektřiny paliv, potravin a podobně,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Hynek Rulíšek.
Přestože výsledná hodnota 4,83 byla pro znalé problému příjemným překvapením, a to dokonce tak výrazným, že byly znovu kontrolovány zadané údaje, zda nedošlo například k posunu desetinné čárky u některé z hodnot, i tak to znamená, že Kopřivnice a její obyvatelé víc jak jedenáctkrát převyšují biokapacitu území, na kterém žijí.
„Žádné město na světě z principu nevystačí se svou biokapacitou a je závislé na širokém zázemí. Ve městě dochází ke koncentraci obyvatelstva, průmyslu a dalších aspektů lidské společnosti. To má svá negativa, jako je zvýšené znečištění ovzduší, hluku, ale i pozitiva jako například menší spotřeba ploch než u venkovské zástavby, ale i menší vliv na krajinu a na druhovou pestrost,“ tvrdí Třebičský z občanského sdružení TIMUR.
Dosáhnout vyrovnaného zeleného účetnictví je tedy v podstatě nemožné, ale pravidelným sledováním hodnoty ekologické stopy města je možné zvyšovat tlak na její postupné snižování.
