K o p ř i v n i c e - Třináctým rokem provozuje Jarka Hromádková svatební salon. To, co bylo v době založení živnosti, která sama o sobě byla polem neoraným, žhavou novinkou, se dnes dostalo na seznam historických relikvií. Doslova mílovými kroky kráčí móda a pokrok i v takovém odvětví.
„Začínala jsem s volánkovými šaty s plizé, výšivkami a perličkami, které byly ke krku a s dlouhými rukávy. Jiná barva než bílá nebyla vůbec myslitelná,“ vzpomíná na první modely Jarka. Později se přešlo na šifón a tylové sukně s krajkovým zdobením. „Když jsem si obstarala šaty s holými zády, dlouho se hledala nevěsta, která by měla odvahu s nimi vyjít. Těch, které měly zájem, bylo povícero, ale rodiče o něčem podobném nechtěli ani slyšet,“ dodala Jarka. To dnešní trend s odhalenými zády a dekolty nebo pouze s korzety je jiný šálek čaje. Šaty se hodně zjednodušily, módní je barva champagne, bleděmodrá, růžová, ale i zelená výšivka na bílém podkladě.
Stejně jako se změnily šaty, jsou jiné i nevěsty. Před léty si chodili vybírat s nevěstou šaty rodiče, tetičky, babičky, sourozenci, kamarádky i budoucí tchyně, dnes si nevěsta přivede maximálně kamarádku. „Jsou starší, vyzrálejší, zodpovědnější nejen ke svatbě, ale i k životu a taky náročnější. Kdysi byla polovina nevěst gravidních, dnes je to výjimka. Spíš se stane, že přijde pár s miminkem a teprve si vybírají šaty, anebo počkají tak, aby si svou ratolest mohli vzít za družičku.“ A vzít si při své druhé nebo třetí svatbě dlouhé bílé šaty taky už není společenské faux pas.
Ani pánské obleky nezůstaly ušetřeny změn: dvoubarevné obleky a spencry vystřídala jednobarevná, spíše tmavší klasika.
Tak jako k jednoduchosti směřují šaty, se stejný trend odrazil na svatebních oznámeních. Od naivních holubiček a kreslených kočárů se přešlo do uvolněnějšího a humorně laděného stylu. „Předtím se jelo hodně podle šablon, teď se preferuje originalita.“
Co však upadá, jsou české zvyky: těžko byste dnes našli na šatech nevěsty věneček, teď je realitou podvazek pod šaty. I nošení velkého koláče obsahujícího všechny druhy nádivek, ze kterých byly upečeny svatební koláčky, den před svatbou do rodiny ženicha je už historií.
Svatební kytice se zmenšují, vzájemné „ano“ se říká na těch nejroztodivnějších místech, pořizování fotografií se z ateliéru přestěhovalo do přírody, u prstýnků se preferuje bílé zlato, ale všech změn zůstal ušetřen klasický závoj. Protože jak tvrdí Jarka Hromádková, zahalená krása přitahuje stále stejným půvabem.
Ilona Hoffmannová