Kopřivnice (dam) – Ještě rok budou odborníci sledovat kvalitu vod v okolí někdejší skládky Komplexní bytové výstavby. Pokud se neprokáže kontaminace nebezpečnými látkami, po drobné rekultivaci se následně území o rozloze přes 9 hektarů ponechá bez zásahu člověka, aby zarostlo a vznikly zde přirozené ekosystémy.
Skládka situovaná za dnešní kopřivnickou čističkou odpadních vod začala vznikat na počátku sedmdesátých let minulého století a víc než desetiletí sloužila k ukládání stavební suti a výkopové zeminy v době, kdy původní zástavbu v Kopřivnici nahrazovala paneláková sídliště. Podle pamětníků byly ale na skládku ukládány i odpady vyprodukované v tehdejším n. p. Tatra Kopřivnice. Což byl také jeden z hlavních důvodů, proč radnice nechala odborníky provést analýzu možných rizik této skládky pro životní prostředí. Provedený geofyzikální průzkum, hydrodynamické zkoušky a laboratorní analýza vzorků zemin a vod z provedených vrtných sond ukázaly, že někdejší skládka pro své okolí nepředstavuje žádné karcinogenní ani nekarcinogenní zdravotní rizika. Pro místní ekosystémy vázané na tůně a nedaleký tok Kopřivničky byla ovšem určitá ekologická rizika zjištěna. „V povrchové vodě byly limity překročeny u polychlorovaných bifenylů a manganu, a i když se znečistění v našich vzorcích neopakovalo, budeme i v příštím roce skládku monitorovat, abychom získali jistotu, že se žádné riziko nezanedbalo,“ uvedl Stanislav Šimíček, kopřivnický místostarosta, zodpovědný mimo jiné za oblast životního prostředí.
Právě v tomto duchu radní v minulém týdnu rozhodli, že město zafinancuje jednoletý monitoring povrchových vod v okolí skládky. Jednou za čtvrt roku by měly být v Kopřivničce, případně v tůňkách přímo v areálu někdejší skládky odebírány vzorky povrchových vod, které budou následně podrobeny laboratorním testům. To by mělo stát zhruba 80 tisíc korun. „Tento monitoring by měl potvrdit nebo vyvrátit vyplavování nebezpečných látek ze skládky,“ doplnil Stanislav Šimíček. Pokud se za rok potvrdí, že skládka nepředstavuje ohrožení životního prostředí, město území zřejmě ponechá, aby si jej příroda přirozenou cestou vzala zpět a nechá jej přirozenou cestou zarůst. „Následně budeme aktivně hledat cesty, aby se území vrátilo zpět do zemědělského půdního fondu, neboť za vynětí ploch, které žádným způsobem nevyužívá, totiž musí město platit ročně víc než 170 tisíc korun,“ uzavřel místostarosta Šimíček.
