Dožínkový věnec už po šestnácté vyráběl Závišičan Zdeněk Both. Prozatím se mu nepodařilo sehnat nástupce, kterému by své umění předal.
FOTO: Ilona MAZALOVÁ

Z á v i š i c e (ili) - Vyvrcholením slavnostního ceremoniálu obecních dožínek bylo předání dožínkového věnce starostovi a koláče z letošní mouky paní starostové. Autorem věnce, který váží sedm kilogramů, je už po šestnácté Zdeněk Both: „Vlastní vazba věnce je časově nejméně náročnou. Daleko více času mi zabere shánění vlastního materiálu. To z pole jedu s plně naloženým dvoukolákem, protože při vazbě vzniká spousta odpadu.“ Přitom si Zdeněk Both například makovice záměrně vysévá na zahradě, ať má jistotu, že mu nic nebude na věnci chybět. „Dnes bych už nesnesl, kdyby mi někdo vytkl, že mi na věnci něco chybí. Je tam opravdu všechno, co má být - čtyři druhy obilí, sušené dekorace a umělé květiny. Umělé proto, že živé by právě nemusely kvést a brzy by na věnci zvadly,“ vysvětlil Both.



Pan Both hledal i na internetu kontakty, s kým by si vyměnil zkušenosti a zkonzultoval postup, ale objevil pouze jednu vesnici v Německu, kde věnec zavěšují na tyč jako naše májky, a pak vesnici na jihu Čech a na Frýdecku-Místecku: „A tak nezbývá, než být svůj.“