Kopřivnice (dam) – Zatímco ministerstvo školství předpokládalo, že v prvních týdnech a měsících po příchodu do ČR nebudou ukrajinští uprchlíci před válkou vzdělávání svých dětí příliš řešit, reálná zkušenost je jiná. Velká část uprchlíků nástup dětí do škol či školek řeší bezprostředně poté, co po příchodu z Ukrajiny má zajištěnu alespoň střechu nad hlavou. „Snažíme se vzniklou situaci operativně řešit. V základních školách je kapacita dostatečná, u mateřských škol, kde je kapacita zaplněná, hledáme jiné způsoby, jak v této mimořádné situaci pomoci,“ říká René Lakomý, místostarosta Kopřivnice odpovědný za oblast školství.
Na začátku tohoto týdne místní základní školy navštěvovalo celkem 20 ukrajinských uprchlíků. Nejvíc aktuálně přijala ZŠ Alšova, kde nastoupilo deset žáků z Ukrajiny, osm je jich zapsáno na ZŠ dr. Milady Horákové a dva na ZŠ 17. listopadu. Odhady hovoří, že v Kopřivnici zatím našlo útočiště zhruba 200 ukrajinských běženců. Podle zkušeností přitom víc jak polovinu uprchlíků v tuzemsku tvoří právě děti různého věku. Je tedy zřejmé, že počet ukrajinských dětí ve školských zařízeních ještě poroste. To, že situace je velmi dynamická, ukazuje příklad ZŠ Alšovy, kde počet přijatých dětí vzrostl během pár dnů ze dvou až na deset na začátku tohoto týdne. „Dostáváme se k počtům nových žáků, jejichž integrace do tříd bez toho, aby to mělo negativní dopad na výuku, je velmi problematický. Proto jsme se rozhodli jít jinou cestou a v tomto týdnu chceme zřídit adaptační skupinu, ve které budou spojeny všechny ukrajinské děti na škole,“ říká Robin Pospěch, ředitel ZŠ Alšova. Hlavním důvodem plánovaného vzniku takovéto adaptační skupiny je jazyková bariéra.
Příchozí děti totiž hovoří ukrajinsky či rusky a školy dnes už nemají mnoho učitelů ovládajících tyto jazyky. Na Alšovce se už dohodli na spolupráci s vysokoškolsky vzdělanou ukrajinskou běženkyní, která v pozici školního asistenta ukrajinské děti v tuto chvíli povede. Vznikající adaptační skupina bude určena pro ukrajinské děti celého prvního stupně. „V první fázi je potřeba umožnit těm dětem, aby byly spolu, měly možnost adaptace a socializace. Každý den bude probíhat výuka češtiny. Postupně chceme děti v některých předmětech integrovat přímo do tříd,“ vysvětluje Robin Pospěch. Podle jeho slov až čas ukáže, jak se tento model osvědčí a jak bude potřeba jej dále modifikovat v závislosti na počtech žáků z řad ukrajinských běženců i doby jejich pobytu v ČR.
Na ZŠ dr. Milady Horákové, která je mimochodem spádovou školou pro cizince ve městě, mají aktuálně většinou starší ukrajinské žáky, kteří jsou zařazeni přímo do tříd odpovídajících jejich věku. Dvě mladší děti pak nastoupily do přípravné třídy, která na škole funguje. Školy dětem z Ukrajiny zajišťují i obědy, které budou od dubna hrazeny z prostředků nadace Women for Women podobně jako u dětí z rodin v hmotné nouzi.
Kopřivnické mateřské školy vzhledem ke své zaplněné kapacitě zatím žádné ukrajinské děti nepřijaly. „Hledáme způsoby, jak danou situaci řešit. Zvažujeme možnost zřízení dětské skupiny určené pro ukrajinské děti. Ta by mohla fungovat buďto v prostorách Komunitního centra Pětka využívaných Mateřským centrem Klokan nebo v některé z volných tříd na zdejších základních školách. V tomto týdnu proběhne přímo na místě konzultace s hygieniky a následně by mělo dojít ke zřízení dětské skupiny,“ říká místostarosta Lakomý.
Kromě samotné školní a předškolní docházky se v Kopřivnici už řeší i nabídka mimoškolních zájmových aktivit pro děti z Ukrajiny. Možnost zapojit se do činností různých sportovních oddílů už aktivně nabídlo ASK Tatra Kopřivnice i Atletický klub Emila Zátopka. Prostor děti z Ukrajiny dostanou i v kroužcích DDM.
„Tam, kde je dostatečná kapacita a nemělo by to vliv na bezpečnost, ale i kvalitu nabízené činnosti, nabízíme možnost zapojit se i dětem z Ukrajiny. V minulém týdnu už jsme měli první dvě zájemkyně, které si vyzkoušely taneční kroužek,“ Eva Müllerová, ředitelka Domu dětí a mládeže v Kopřivnici.
Ukrajinské děti budou moci kroužky na základě výjimky, umožněné zákonem, navštěvovat bezplatně.
