F r e n š t á t p o d R a d h o š t ě m - Zdědil rodinnou zálibu v práci se dřevem, místo praktických věcí se ale začal věnovat výrobě hlavolamů. Dnes patří frenštátský Václav Obšivač k nejvyhledávanějším designérům hlavolamů a v jeho dílně podle odborníků vznikají nejoriginálnější prostorové rébusy u nás.



Existuje dřív vize tvaru a pak až vzniká hlavolam, nebo je na začátku představa hlavolamu, která pak vyústí v zajímavý tvar, a nebo je to na začátku jen čistá matematika?



Od každého trochu. Na papíře může člověk domyslet něco, co jej napadne v ruce s nějakými dřevěnými kvádříky. Vždycky jsem měl po ruce nějaká dřívka, nebo jsem inovoval původní hlavolamy. Nápady ke mně přicházejí při práci s tou hmotou. Ale stává se, že mě něco napadne, rád bych si to okamžitě zkusil se dřevem, ale jsem třeba někde na cestách, tak si ten hlavolam nakreslím a dokončuji jej až po návratu v dílně.



Kolik hlavolamů jste zatím vymyslel?



Začal jsem si je číslovat, abych v tom měl nějaký přehled. Došel jsem k číslu 300, které ale není úplně přesné, spíš orientační.



Děláte všechny obtížnosti hlavolamů, nebo se specializujete spíš na ty složitější?



Mne osobně obtížnost nijak zvlášť nezajímá, ale protože je dávám do prodeje a tam je žádáno, aby byla nějakým způsobem stanovena, tak ji pochopitelně také určuji. Je ale pravda, že třeba sběratelé hlavolamů obtížnosti také nezajímají. Vybírají si spíš podle vzhledu, mnohé hlavolamy jsou spíš uměleckým objektem než rébusem. Tvar je to nejdůležitější.



Kdo a jak určuje obtížnost hlavolamů?



Každý výrobce stanovuje obtížnost sám. Neexistuje ani jednotný styl hodnocení, jsou stupnice od jedné do pěti, ale i od jedné do desíti. Někdy se dokonce určují časy, za jakou dobu je možné průměrně hlavolam složit. Jednotný systém certifikace prostě neexistuje.



Máte některý ze svých hlavolamů nejraději?



Obyčejně je to ten nejaktuálnější, ale občas se člověk vrátí i ke staršímu hlavolamu. Všechno je to dáno taky mou zálibou ve dřevě, pokud se podaří dát dohromady pěkné kousky dřeva, které pak náležitě vyniknou, tak je to vždycky radost.



Používáte pouze dřevo, jiné materiály vás nelákají?



Vůbec ne. Jenom to dřevo, jednak ho mám po ruce a navíc tomu hlavolamu dává duši. Jsou hlavolamy, které se třeba dají dělat z plastu, ale tím podle mne ztrácí ze své zajímavosti. Mne na dřevěných hlavolamech přitahuje to, že když je člověk chytne do ruky, má z toho dřeva určitý pocit, je to kus něčeho živého.



Jaký čas zabere vývoj jednotlivého hlavolamu?



Těžko říci. Musely by se do toho počítat asi i mé začátky v tomto oboru, kdy jsem tápal a hledal určité postupy. Dneska už těžím ze zkušeností, použiji třeba základ jednoho hlavolamu a doplním jej něčím jiným, a tak stále dokola. Opakují se určité geometrické principy, takže dnes je to už snazší než dřív.



Existují nějaké soutěže ve skládání hlavolamů?



Tak například u Rubikovy kostky jsou pochopitelně soutěže na čas, ale u jiných hlavolamů, vzhledem k jejich obrovské variabilitě, se soutěže nepořádají. Existuje soutěž Svazu hádankářů a křížovkářů, ale to jsou spíš tištěné rébusy. Jen v závěru bývá nějaká prostorová hádanka a pro takovou soutěž už jsem hlavolam dělal.



David Macháček