Útočník Michal Velecký měl po předchozí smolné sezoně tentokrát lepší rok, v play-off byl jedním z tahounů týmu.

V základní části měl 23 bodů ve 24 zápasech (11+12), v play-off pomohl pěti body v šesti utkáních (2+3). Společně se spoluhráči si užíval výrazně lepší sezony nejen své osobní, ale také týmové a i přes vypadnutí ve druhém kole play-off hodnotí sezonu jako solidní a úspěšnou. „Když jsme krátce po sezoně se potkávali s fanoušky a lidmi kolem hokeje, tak jsem měl a mám velkou radost z toho, že většinou nás chválili a děkovali za dobrou sezonu. Série s Opavou byla naprosto skvělá, fanoušci si přišli na své. Beru to trochu i jako kompenzaci za to vypadnutí ve čtvrtfinále. Na druhou stranu je třeba připomenout si, že jsme v podstatě hráli s profíky, Prostějov je fakt o dost jinde,“ říká ve velkém posezonním rozhovoru 38letý Michal Velecký, který hraje v Kopřivnici již od roku 2022.

Přestože se určitě dá brát sezona 2025/2026 jako úspěšná, tak asi bezprostředně po vypadnutí s Prostějovem (0:3 na zápasy) jste asi jako sportovci cítili zklamání…

Tak po té sportovní stránce jsme bezprostředně asi byli zklamaní. Chtěli jsme vyhrát aspoň nějaké utkání s Prostějovem. A dvakrát jsme nebyli daleko, jen jeden zápas nám utekl a skončil blbě. Chtěli jsme udělat maximum pro to, abychom aspoň ještě to čtvrté utkání odehráli pro naše fanoušky doma. Ale věděli jsme, že nejsme ani zdaleka kompletní, zatímco oni hráli na čtyři lajny a ještě další hráče měli připravené.

Pojďme k vrcholu sezony, kvůli kterému hrajete sedm měsíců – play-off a vaše série s Opavou a potom s Prostějovem… na všechny tři domácí zápasy (2× Opava, 1× Prostějov) přišlo nad tisíc fanoušků, na druhou ligu, perfektní návštěvy. Je to vlastně i jeden z cílů – přitáhnout fanouška na zimák?

Samozřejmě je to pro nás odměna, že se na nás lidé přijdou podívat, často jsem byl i příjemně překvapen, že to byli i lidé z hokejových kruhů a z celkem vysokých kruhů. Já osobně to prostředí třeba tolik nevnímám, protože když jsem na ledě, jsem uzavřen ve vlastním světě. Ale všiml jsem si, že když přišlo více lidí nebo ty super návštěvy v play-off, tak to celému týmu hodně prospělo.

Pro vás osobně byla předminulá sezona katastrofická, jen dva odehrané zápasy, vleklé zranění, zato ta poslední, to bylo jiné kafe – dělal jste bod na zápas, první lajna s Pargačem a Suchým fungovala celou sezonu…

Nejprve začnu tím horším. Tu minulou sezonu jsem toho kvůli zranění moc neodehrál, ale s klukama jsem v kontaktu byl. Všechno jsem sledoval a v závěru sezony jsem cítil a viděl, že tak byla taková deka na týmu, bylo se blízko sestupových příček, nebylo to vůbec dobré. Líbilo se mi, že na začátku letní přípravy se řeklo, že tohle už nechceme zažít a opakovat. A tu změnu podle mě bylo hodně cítit a zasloužil se o to každý jeden z členů týmu Za mě taková ta potřebná chemie v té kabině se zlepšila. Noví kluci se stali pevnou součástí a makalo se fakt nadoraz. Myslím, že v play-off do šlo docela dobře vidět, že jsme makali jeden za druhého a nikdo nic neodevzdal jen tak. Kabina zkrátka byla v této sezoně výborná a povedlo se to díky tomu o hodně. Trošku jen můžeme litovat, že jsme mladé kluky z vítkovické juniorky nemohli využívat trošku více, než jsme využívali. Celkem hodně zápasů v sezoně jsme odehráli v malém počtu hráčů, hodili by se nám určitě častěji, než jsme je měli. Ale to samozřejmě souvisí s jejich vytížením ve Vítkovicích.

Byl jste zvolen hráčem měsíce března, tedy v té nejdůležitější fázi sezony. Souvisí to i s tím, že tato sezona byla oproti té předchozí celá o hodně lepší ve vašem případě?

Předminulou sezonu jsem měl špatnou a zničenou zraněním (pouhé 2 odehrané zápasy – poz. aut.). V této sezoně to bylo o něčem jiném. Cítil jsem se dobře a hlavně celý tým, kabina, všechno šlapalo a tím jsme se zvedali všichni. Taky jsem nějaké zápasy chyběl, ale bylo to výrazně lepší než o rok dříve. V té špatné sezoně jsem už i zvažoval operaci kolene, už jsem měl před očima i konec kariéry. V létě před touto sezonou jsem ale s dětmi na trénincích zase viděl kluky, jak se připravují na sezonu a jak makají a dostal jsem zase chuť do hokeje. I když jsem neměl letní přípravu zdaleka stoprocentní, tak pak ta sezona dopadla slušně, přestože jsem zase nějaké zápasy chyběl. Ten závěr sezony a hlavně domácí play-off zápasy všechno špatné přebily.

Nabízí se otázka, jak to bude s dalším působením v týmu Kopřivnice… nebo je na ni ještě brzo?

Trochu brzo je, ale už mám nějakou představu. Případná příští sezona se bude odvíjet od toho, jestli se budu zdravotně schopen připravit v létě. V mých letech je všechno dost složitější, kolena a ramena trpí, musím zohlednit všechno. Doufám ale, že budu schopen se dobře nachystat. Díky tomu, jaký jsme měli dobrý rok a hlavně ten závěr sezony, na sobě cítím, že chuť pokračovat tady je.