K o p ř i v n i c e (hod) – Od letošního roku mohou občané u příslušných krajských soudů podávat návrh na osobní bankrot. Podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) může fyzická osoba, která není podnikatelem, podat soudu na speciálním formuláři návrh na prohlášení insolvence a zároveň požádat, aby její úpadek nebo hrozící úpadek byl řešen formou oddlužení.
Podání takového návrhu k soudu kromě jiného znamená ochranu před exekutory. Exekuce, které by postihovaly majetek dlužníka, mohou být sice soudem nařízeny, ale nemohou být vykonány. Věřitelé musí přihlásit své pohledávky za dlužníkem v rámci insolvenčního řízení.
Soud pak má na výběr ze dvou možností, kterými splacení dluhů nařídí. Buď dlužník prodá majetek, nebo bude dluh splácet podle splátkového kalendáře. Pokud soud schválí oddlužení formou splátkového kalendáře, uloží dlužníkovi, aby po dobu pěti let posílal věřitelům splátky vždy k prvnímu dni v měsíci. Na splátky se v poměru k výši jednotlivých pohledávek rozdělí všechny příjmy dlužníka nad zákonem stanovené životní minimum.
V případě zmíněného splátkového kalendáře se tedy dlužník zaváže do pěti let uhradit maximální možnou část dluhu. O výši jednotlivých splátek rozhodne soud. Splátkový kalendář má ještě jednu podmínku, dlužník musí pracovat, aby měl dostatečný pravidelný příjem, z něhož může úvěr hradit. Nezaměstnaným soud splátkový kalendář nepovolí. Neboli platí, že lidé by si měli dobře promyslet, zda k tomuto kroku přistoupit, neboť také mohou přijít o veškerý majetek.
Institut oddlužení není vždy zcela správně pochopen. Je třeba také upozornit na rizika spojená s neuváženými návrhy dlužníků na povolení oddlužení. Řada lidí se mylně domnívá, že schválením jejich oddlužení mají vyhráno a po splnění schváleného splátkového kalendáře, případně po prodeji majetku a výplatě výnosu z prodeje mohou začít znovu. „To je omyl. Lidé by si měli dávat pozor, kdy a za jakých okolností dávají návrh na svůj osobní bankrot. Je nutné si uvědomit, že to oddlužení nenastupuje vždy automaticky, a aby skutečně došlo k oddlužení a očištění od zbývajících dluhů, musí splnit řadu podmínek. Pokud některou z těchto podmínek nenaplní, automaticky spadnou naprosto nekompromisně do klasického konkurzu a zpeněží se veškerý jejich reálný majetek. Není to tedy zdaleka tak jednoduché, jak je to občas prezentováno. Dokonce i v případě schváleného oddlužení toto bude zrušeno a dlužníkův úpadek bude řešen konkursem například tehdy, nebude-li dlužník plnit podstatné povinnosti vyplývající ze schváleného způsobu oddlužení, případně ukáže-li se, že nebude možné splnit podstatnou část splátkového kalendáře. Rovněž již přiznané osvobození od placení pohledávek, tedy z hlediska dlužníka smysl a účel celého procesu soud dlužníku odejme, jestliže do tří let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům. Z uvedeného je zřejmé, že proces oddlužení v sobě nese mnohá úskalí,“ upozornil právník města Dušan Krompolc.
V praxi se může tedy stát, že v případě zjištění, že dlužník před podáním návrhu na osobní bankrot prodal fiktivně majetek nebo vykonával práci ’načerno’, vystavuje se tomu riziku, že insolvenční soud dlužníkovi přiznané osvobození od placení zbytku pohledávek věřitelů může odejmout a tím obnovit právní stav, a věřitelé tak budou moci na dlužníkovi vymáhat všechny dosud nesplacené pohledávky.
Lidé s vysokými dluhy by měli velmi zvážit, zda je pro ně osobní bankrot řešením. Před podáním a vypsáním žádosti by se měli o všech možnostech poradit nejlépe s právníkem či případně finančním poradcem, kteří s nimi danou problematiku individuálně proberou.
