K o p ř i v n i c e - Místní historik a muzejník Jiří Tichánek strávil posledních osm let v křesle starosty, poté, co se po loňských volbách vrátil na své původní místo v Muzeu na Fojtství, stává se z něj tvrdý kritik současného stavu muzejnictví ve městě, které řídil.
„Osobně jsem do jisté míry spokojený. Dělám to, co mě vždycky bavilo a baví, jistá spokojenost je na místě. Kdysi jsem tady snad udělal dost práce a snažím se v ní pokračovat přes veškeré nepřízně, které tady vůči muzeu jsou. To, že mě práce v muzeu velmi baví, je jedna miska vah, na druhé je ovšem to, že je opravdu problém tady cokoliv udělat,“ říká Tichánek. Finanční problémy muzea podle jeho slov takřka znemožňují zaměstnancům jakoukoliv smysluplnou práci. Muzeum se podle Tichánka dlouhodobě potácí nad finanční propastí a snaha ušetřit jde podle jeho slov až tak daleko, že už tři měsíce nebylo na novou cartridge do tiskárny. „Když potřebuji vytisknout nějaký obrázek, odvezu si jej domů, tam si jej vytisknu a pak až ho můžu v muzeu použít. Nemluvě o tom, že kdybych si nepřinesl vlastní počítač, nemám na čem pracovat,“ tvrdí Tichánek. To, v jakém stavu je muzeum, prý ve funkci starosty nevěděl a poznal to až po svém návratu na původní místo.
Pravděpodobně ještě víc než finanční situace muzea, která je prý minimálně o padesát procent horší, než když muzeum opouštěl při odchodu do politiky, Tichánka trápí stav sbírek. Doslova zoufalý je podle něj například stav archivu. „Inventura ukázala, že spousta dokumentů je rozkradena nebo se ztratila a spousta jich byla protiprávně odvezena do okresního archivu,“ tvrdí Jiří Tichánek
Teď Tichánek usiluje o to, aby se archiválie vrátily zpátky, a byla tak dodržena závěť zakladatele zdejšího muzea Emila Hanzelky, která stanovila, že žádný dokument nesmí opustit Kopřivnici. Podle Tichánka bylo doslova vyrabováno 15 šanonů historických písemností. Do okresního archivu měly být některé dokumenty zapůjčeny s tím, že se po okopírování vrátí zpět na Fojtství. „Stal se pravý opak. Máme tu teď bednu kopií a ani jeden originál,“ stěžuje si staronový kurátor muzea. Podobně jako archiv je prý v nepořádku také fond hmotných sbírek, kromě zápůjček, které už se mnoho let neřešily, prý sbírky trpí nevhodným skladováním. Maličký depozitář prý neumožňuje provést ani základní inventuru, protože se do něj muzejníci prostě nevlezou. Sbírky jsou prý navíc skladovány v naprosto nevyhovujících klimatických podmínkách. „Bojím se otevřít krabice, kde jsou uloženy kovové archeologické nálezy. Jsou uloženy v garáži na Fojtství, kde je vlhko, a už mohou být rozpadnuté,“ tvrdí Tichánek. Ve stejném místě skladovaný historický selský nábytek už napadla plíseň a zaměstnanci muzea ho museli rychle přestěhovat přímo do výstavní místnosti, kde je uschován za paravanem.
Přestože svou práci, jak tvrdí, rozhodně nepřestal mít rád, mluví dnes Tichánek otevřeně o svém možném odchodu z muzea. O to, stát se jeho ředitelem, prý za současného stavu rozhodně nestojí. „Fungování v podobě o. p. s. je v dnešní době nešťastné řešení a žádné muzeum na světě není samofinancovatelné,“ říká Tichánek s tím, že brzy chce městu i veřejnosti dát podrobnou zprávu o stavu muzejnictví ve městě.
David Macháček
