M i k r o r e g i o n (ili) - Stanovení poplatku za odpady patří každoročně na zastupitelstvu k velmi diskutovaným bodům. Na jedné straně jsou skutečné náklady, které jednotlivé obce musejí uhradit, a na straně druhé zákonem stanovená maximální pětisetkorunová hranice. Ta se ovšem již teď jeví jako nedostačující, a proto naši zákonodárci zvažují její navýšení na 900 korun.
Horní hranice v letošním roce sice využily v našem mikroregionu pouze Mošnov a teoreticky i Kopřivnice, na odpady ovšem doplácejí plošně všechny obce. Doplácí i Petřvald, který jako jediný má poplatky stanovené podle objemu odpadové nádoby, četnosti vývozu a podle období. „Z rozpočtu platíme pouze nadstandardní služby, jako je svoz biologického nebo velkoobjemového odpadu. Tříděný odpad si na sebe vydělá sám,“ uvedl ekonom obce Jiří Hýl. Tím, že si v obci každá rodina či obyvatel mohli určit velikost odpadní nádoby, tak se ji snaží naplno využít a na území obce nejsou černé skládky ani neplatiči. Tento systém navíc motivuje občany k třídění odpadu. Samostatně žijící osoba však i při zavedení nejlevnějšího tarifu zaplatí ročně 650 korun. Naproti tomu rodina může ušetřit i tisícovou částku. Nejdráže, a to 2 350 korun, z celkem devíti tarifů vyjde kontejner o objemu 110 litrů vyvážený každý týden.
V Trnávce tvoří skutečné náklady na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu za rok 508 korun, poplatek zůstává na 370 korunách stejně jako minulý rok. „Zastupitelstvo neodsouhlasilo navýšení s tím, že rozdíl bude doplacen z rozpočtu,“ uvedla starostka Božena Londinová.
„Vybíráme od občanů poplatek ve výši pěti set korun, ale ani tato částka nestačí, protože odpadů stále přibývá. Navíc zajišťujeme svoz biologického odpadu a náklady na dopravu a skládkovné stále roste,“ komentoval situaci mošnovský starosta Roman Máca.
Placení částek za odpady občané nesou zpravidla s nelibostí, ale na druhou stranu se nikdo z nás nechce vrátit do středověku, kdy se odpady z domácností sypaly z oken na ulice a jedna morová rána stíhala druhou.
