Skauti a skautky během sobotní brigády vyklidili část vyřezaných dřevin, které vyrostly v prostoru zaniklé samoty U Hurských.

FOTO: DAVID MACHÁČEK

Skauti ve spolupráci s radničním odborem životního prostředí začali místo čistit. „Projekt skautů nás inspiroval. Měli jsme pro toto místo také své vize, a tak jsme se spojili a začali s proměnou. Už na konci října došlo k vyřezání náletových dřevin. V minulém týdnu pak skauti pomohli s jejich vyklizením a pracovalo se také na vyčištění a úpravě studánky,“ popsala Radka Krysová, vedoucí oddělení lesního hospodářství a ochrany přírody na místní radnici.

Původní záměr skautů obnovit v minimalistické podobě oblíbené výletní místo z předválečného období zůstane zatím na půli cesty. Před zimou dojde jen k odstranění náletů a obnově studánky, ze které bylo vybráno více než metr odpadu a usazenin. Až během sobotní brigády skautů konečně narazili na původní dno. V tuto chvíli se nepočítá s instalací původně avizovaného jednoduchého mobiliáře ani s odkrytím a zviditelněním základů původních staveb.

„Ačkoliv to tak možná díky vzrostlým náletům nevypadalo, nejde o lesní pozemek. V první fázi zkusíme místo někdejšího stavení i sadu vyčistit a znovu jej otevřít slunci,“ říká Radka Krysová. Na jaře by podle jejích slov mělo dojít ke zjištění zdravotního stavu původních ovocných stromů a k jejich odbornému ošetření. Ve hře je i případná výsadba nových ovocných dřevin při zachování původních odrůd. Na místě by mohlo být obnoveno i několik mělkých tůněk, které by skýtaly vhodné prostředí pro život drobných obojživelníků.

Stávající aktivita na samotě U Hurských není první svého druhu. Už na přelomu devadesátých a nultých let zde pracovali dobrovolníci sdružení pod ekologickým centrem Hájenka.

„V rámci likvidace černých skládek jsme z pobořených staveb odstranili vše, co nebylo ztrouchnivělým dřevem nebo kamením. Odstraňovali jsme nálety a vybudovali jsme tůňky, které se ale časem zanesly a přestaly plnit svůj účel,“ říká Dalibor Kvita, který tehdy práce U Hurských organizoval. I tehdy se ekologové zajímali o dřeviny v tamním starém sadu. „Určili jsme tehdy několik starých odrůd. Na jiných si vylámali zuby i velcí pomologičtí odborníci. Rodina Lichnovských, která o sad ve dvacátých a třicátých letech pečovala, totiž sledovala tehdejší trendy a vysazovala i zajímavé experimenty,“ prozradil Dalibor Kvita. Jedním z nich je například neobvyklý velkoplodý hloh, se kterým se tehdy především v Sovětském svazu experimentovalo jako se zajímavým zdrojem vitamínů. Ten na pozemku stále roste. Před čtvrt stoletím byly z některých stromů na místě odebrány rouby. Zachráněna tak byla například odrůda „Červený válec“ a po okolí existuje několik matečních stromů, ze kterých by bylo možné odebrat rouby, pokud by měl být sad U Hurských obnovován.

Kromě ekologického hlediska je ve hře i připomínka zajímavé historie místa. Ta je dlouhá a bohatá. Samota v místě jen pár metrů od lesní silnice, půlící svah dnešní sjezdovky, je zakreslena už v mapě z roku 1771, ale je pravděpodobné, že existovala ještě dříve. Také v archivech na Fojtství se podařilo najít spoustu informací o samotě i rodině, která na ní žila a hospodařila. V plánu je vytvoření informační tabule, která by kolemjdoucí výletníky informovala o minulosti místa dnes zcela pohlceného přírodou. Jak rychle budou plánované kroky pokračovat, ukáže čas. Projekt se s největší pravděpodobností už nebude ucházet o peníze z Koprojektů. Skauti ale nevylučují, že v budoucnu plánované posezení vybudují s minimálními náklady sami.