Ucpaná výpadovka k Lubině a ulice k nákladní bráně do Tatry, řev motorů a všelijak upravená auta připomněly minulou sobotu, že se po roce stala Kopřivnice opět centrem tuningu. Polygon automobilky praskal ve švech pod náporem tisíců lidí. Pro někoho zajímavá atrakce, pro druhé nuda a pro další nepříjemnost ze spousty aut pojíždějících a parkujících prakticky všude. Vyznavači tohoto koníčku si ale přišli na své vrchovatě.



Pokud jste se však byli podívat do centra města, o nedaleko probíhající megaakci tam nebylo skoro ani známky. Život probíhal svým běžným rytmem dál. Tuningová show tak asi nebude pro místní podnikatele nebo třeba muzeum nijak velké terno. Na druhou stranu je ale dobře, že tato rozměrná a úzce specializovaná akce je od města oddělená. Jenom představa, že by se ty stovky a tisíce aut nacpaly do už i tak přeplněných ulic, vyvolává mžitky před očima. Odtahová služba by se zapotila podstatně více než jen zhruba třicetkrát o víkendu, nemluvě o obyvatelích okolních domů.



Spousty aut ale v centru už brzy přece jenom budou. Sice s podstatně menšími rozměry, ale zato naprosto tiché a nezamořující ovzduší. Tradiční výstava plastikových a papírových modelů a dioramat nabízí nechtěné srovnání. Přiláká možná méně početné obecenstvo s trochu dětinštějšími zájmy, přesto bychom ji neměli zatracovat. Vždyť míra dospělosti se neposuzuje podle toho, kolik má auto stříbrných výfuků a jak je hlučné a rychlé. Michal Polášek