Hosty letošního Kopřivnického pressování byli zprava Petr Kolář, Světlana Witowská, David Šťáhlavský a diskuzi tradičně moderoval Radko Kubičko.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Otázky svobody slova, ale pochopitelně také současná geopolitická situace po ruské invazi na Ukrajinu nebo i blížící se prezidentská volba byly tématem diskuzí na již čtvrtém ročníku Kopřivnického pressování. Pod Masarykovým portrétem ve velkém sále kulturního domu tentokrát debatovali zkušený zahraniční zpravodaj, rozhlasový novinář a moderátor David Šťáhlavský, Světlana Witowská, která před nedávnem ukončila své dlouholeté působení v pozici redaktorky a moderátorky České televize, a vystudovaný etnograf, někdejší kariérní diplomat a manažer Petr Kolář. Tím, kdo diskuzi svými dotazy podněcoval a moderoval, byl tradičně rozhlasový komentátor Radko Kubičko.
V úvodu diskuze pořádané místním Klubem Masarykova demokratického hnutí byla hlavním tématem svoboda slova a její hranice. Všichni diskutující se shodli na tom, že svoboda slova v tuzemsku existuje a podle Witowské dokonce poměrně hodně široká. Uznávaná novinářka prozradila, že během svého působení v médiích vždy požívala absolutní svobodu v tom, co říkat nebo na co se ptát, zároveň ale upozornila, že jsou lidé, kteří si svobodu slova vykládají tak, že neváhají sáhnout ani k drsným výhrůžkám fyzickou likvidací a že se policie k vyšetřování a postihování takových případů staví poněkud liknavě.
David Šťáhlavský podotkl, že zatím je u nás svoboda slova v daleko lepší kondici než třeba v Maďarsku či Polsku. „V postfaktické době je problém v tom, co je a není pravda. Jen fakta, která se dají ověřit a postavit proti trollům, mohou být účinnou obranou proti dezinformacím. Když je zakážeme a zavřeme dezinformační server, tak se jen přesunou a zákaz obejdou,“ varuje Šťáhlavský, podle kterého by mohlo být jednou z cest pokutování šíření dezinformací. Petr Kolář parafrázoval myšlenku Václava Havla o tom, že těm, kteří to s demokracii myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatímco těm, co to s ní nemyslí vážně, umožňuje skoro vše. „Jsem zastáncem toho, že máme být tolerantní, ale nemůžeme být tolerantní k netolerantním. Názor má být výsledkem myšlení a diskuze, ale u některých lidí vychází jen z přesvědčení nebo víry. Ve chvíli, kdy takoví lidé začnou vyhrožovat nebo ohrožovat samu podstatu demokracie, tak se musíme ozvat na její obranu,“ uvedl Petr Kolář.
Od svobody slova se diskuze, která se nakonec rozbujela do bezmála tříhodinové délky, přenesla k propagandě, které jsme svědky na pozadí konfliktu na Ukrajině. „Propaganda funguje na obou stranách a mnohé zprávy není možné nezávisle ověřit, důležité ale zůstává, abychom věděli, kdo je agresor a kdo napadený,“ připomněla Světlana Witowská. Následně se slova ujala především pánská část osazenstva a z pozice někdejšího zpravodaje v Rusku, respektive českého velvyslance v Moskvě, nahlas přemýšleli o vyhlídkách světa na ukončení konfliktu. Radko Kubičko se sice nedočkal odpovědi na opakovanou otázku o tom, zda je ze situace východisko, které by nezahrnovalo globální konflikt, ale podle Davida Šťáhlavského nebude normalizace vztahů s Ruskem dost dobře možná bez toho, aby zaplatilo za svou agresi. „Věřím, že Rusko nemá síly na to, aby se přes Ukrajinu dostalo dál, ale svět musí pomáhat Ukrajině, aby dokázala vzdorovat a donutila Rusy konflikt minimálně zamrazit. Myslím, že k tomu jsou předpoklady,“ nechal se slyšet novinář, který v Moskvě působil v letech 1993–2000.
Podle Koláře je možné předejít apokalypse, ale žádné řešení se podle něj neobejde bez Ukrajinců. „Nemůžeme jim říkat, že se mají s Rusy domluvit. Oni na to budou muset přijít sami. Obávám se, že jim nic jiného nezbude. Protože podpora západního světa nebude taková, aby vyhráli proti početní přesile Ruska. Představa, že by se Ukrajincům podařilo vzít si zpět celou východní Ukrajinu a Krym, je podle mě nerealistická. Hrozně rád bych se pletl, ale vypadá to na dlouhý opotřebovávací konflikt. Přijatelný je podle mě ale jen takový kompromis, který přijmou sami Ukrajinci,“ myslí si bývalý velvyslanec.
V samotném závěru Pressování se dostalo na dotazy z publika. Diváky zajímal například pohled hostů na německý postoj k rusko-ukrajinské válce, ale třeba i to, jak nejlépe docílit toho, aby mladí lidé nepodléhali dezinformacím, a mnoho dalšího.
Letošní Pressování se mohlo pochlubit jednou z největších návštěvností v historii akce, což může být pro organizátory povzbuzením k přípravě dalšího ročníku.
