K o p ř i v n i c e (dam) - Hned na svém prvním zasedání se nová rada města zabývala peticí proti záměru města rozšířit kapacitu azylového domu na ulici Horní. Pod dokumentem, který byl na radnici doručen krátce po komunálních volbách, je podepsáno asi 160 lidí. Ti prý nesouhlasí se záměrem rozšíření azylového domu stejně jako s centralizací osob bez přístřeší, problémových a nepřizpůsobivých. „Už teď je situace v okolí azylového domu a na Alšově ulici rozhodně horší než před pár lety. Hluk, zvýšená kriminalita... a do budoucna potulování a polehávání bezdomovců či narkomanů v okolí našeho bydliště,“ píše se v záhlaví petičních archů.
Nespokojení obyvatelé z Horní ve svém důrazném protestu dokonce obviňují město z toho, že jedná v rozporu se zákonem o obcích, a dokonce Ústavou ČR. „Obec poškozuje část svých občanů tím, že do jejich lokality klidného bydlení přivádí postupně nepřizpůsobivé občany a tím znehodnocuje jejich majetek,“ uvádí se v dopise adresovaném starostovi, vedoucí sociálního odboru radnice a místostarostce Dagmar Rysové.
Autoři protestu dokonce radním v lehce ironizujícím tónu nabízejí jiné a podle nich vhodnější lokality pro umístění služeb azylového domu. Podle nich by měly být situovány buďto do prázdné školní budovy na náměstí, a nebo dokonce do desátého podlaží radniční budovy, kde by prý město prokázalo, „že jde o nezávadný projekt, který nikoho neobtěžuje.“
Radní na protestní dopisy s podpisovými archy reagují písemnou odpovědí, ve které vyvracejí většinu argumentů protistrany.
Stížnost obyvatel Horní ulice, že o záměru rozšířit v budoucnu azylový dům nevěděli včas, dopis radnice vyvrací výčtem článků v novinách, informací z kabelové televize, ale také seznamem osobních jednání. Radnice také vyvrací to, že by někdy v minulosti měl existovat záměr zřídit v předmětných objektech domov důchodců. „Už od doby, kdy město v roce 1992 objekty bývalých ubytoven převzalo od státu, byl záměr zde zřídit azylové bydlení a s ním spojené služby, nikdy neexistoval jiný záměr města. Naopak tento způsob užití se opakuje bez ohledu na to, jaké politické vedení zrovna radnice měla,“ řekla místostarostka Rysová. Nepravdou je podle jejích slov také to, že by v rozšířených kapacitách azylového domu měli být ubytováváni lidé z jiných měst než z Kopřivnice.
Podle vyjádření radnice měli autoři petice také možnost vznést své připomínky v rámci územního řízení. „V jeho rámci pouze požádali, aby v souvislosti se stavbou rozšíření azylového domu byla opravena také příjezdová cesta, což jsme zohlednili v připravovaném rozpočtu na rok 2011,“ uvedla místostarostka Rysová. Navíc podle jejích slov není pravda, že se město snaží problémové občany soustředit do jediné lokality. „Není to tak dávno, co se objevovaly stížnosti na ulici Francouzskou, lokalitu okolo ubytovny Pod Červeným kamenem nebo na prostor v okolí ZŠ náměstí. Takových míst je víc a my se snažíme problémy řešit,“ říká Rysová. Ve své odpovědi ostatně radní slibují tvrdší postup vůči všem projevům porušování občanského soužití, v lokalitě se prý má mnohem častěji pohybovat městská policie a podobně.
Navíc, jak se zdá, projekt rozšíření azylového domu zatím není definitivně jistý. Město sice požádalo o dotaci z evropských fondů, ale jestli uspělo, se má dozvědět na jaře roku 2011, zároveň je jisté, že se v nejbližších týdnech bude rada města otázkou znovu zabývat. „V tuto chvíli nemohu říci, ani že od tohoto projektu ustupujeme, ani že bude určitě realizován. Bude potřeba, aby byla znovu potvrzena vůle, že tento projekt půjde dál,“ uzavřela místostarostka, v minulém volebním období zodpovědná za sociální politiku ve městě.
