Kopřiva 2007 - program
K o p ř i v n i c e (dam) - Po jednadvacáté se zítra a pozítří Kopřivnice stane cílem milovníků divadla. 20. dubna odpoledne startuje další ročník přehlídky Kopřiva a do sobotního večera nabídne osm divadelních a dvě hudební produkce. Přestože přehlídka se zabývá netradičním divadlem, její formát je už mezi návštěvníky zažitý. Jednotlivá divadelní představení hodnotí tříčlenná porota odborníků, ale nejlepší divadlo volí hlasováním kuličkami také diváci. Divadla se budou střídat ve speciálně upraveném velkém sále kulturního domu, v kinosále a diváci se mohou těšit i na představení pod širým nebem.
V posledních letech si publikum Kopřivy zvyklo vídat na festivalu domácí divadelníky, výjimkou nebude ani letošek. Taneční divadlo Iluze celou přehlídku dokonce o půl čtvrté odpoledne zahájí a to dvěma svými nejnovějšími choreografiemi ’Arcanum’ a Zrození. Jde o dva nejnovější projekty víc jak tři roky fungujícího souboru, který se od počátku věnuje scénickému tanci a stále více se blíží divadelní formě. Obě choreografie mají příběh a také jistý filozofický rozměr. Zrození se například zabývá otázkou, jestli se rodíme čistí, a nebo již poskvrnění víc než prvotním hříchem. Arcanum, což v latině znamená tajemno, zase vychází z povídky choreografky Iluze Milady Fialové, která tvrdí, že se zhruba osmičlenný soubor snaží pomocí pohybů, hudby, světel a kostýmů vyjádřit svůj pohled na svět.
V pět odpoledne pak přijde na řadu komorní činohra v podání dua Daniela Hanáková a Janusz Klimsza. Představení Casanova na duchcovském zámku vychází ze skutečné události, kdy legendární italský svůdník trávil své poslední dny jako knihovník na zámku v Duchcově. Fiktivní dialog Casanovy a mladičké komorné byl zpracován už mnohokrát a nabízí kontrast mezi idealizovaným a pragmatickým pohledem na svět a lidský úděl. Janusz Klimsza je především v našem regionu známou divadelní osobností, jako režisér, herec nebo umělecký šéf působil a působí v Ostravě v Národním divadle, ale i u Bezručů nebo v komorní scéně Aréna. Pro Klimszu je typické hledačství, které se odráží ať už v neotřelé dramaturgii, kdy se snaží na jeviště přivádět v premiérách zajímavé současné hry, ale také v mnohdy netradičním a zajímavém pojímání známých látek.
Ve třetím představení bude už zase prim hrát muzika a tanec. Ve společném projektu vystoupí bubenická legenda Pavel Fajt a původem turecká tanečnice Berrak Yedek. Projekt na plakátech přehlídky prezentovaný jako ’Autopilote’ vychází z poslední Fajtovy desky DrumTrek a jeho bubenické invence. Fajt přímo na pódiu využívá nejen klasickou bicí soustavu a řadu klasických perkusí, ale také nástroje, které sám vyvinul, a to všechno navíc usměrňuje užitím elektroniky a počítačů. Partnerkou na pódiu je mu Berrak Yedek, která tančí od svých pěti let a absolvovala studia u baletních mistrů v Royal Academy of Dancing v Londýně, na Istanbulské konzervatoři, ale i v Moskvě. Působila v souboru Současného baletu Istanbul a založila vlastní taneční skupinu Kumpanya Bale Türk, pro kterou vytvořila 11 představení, a Fajtovy bubenické nápady tak bude doplňovat svými tanečními improvizacemi.
Divadlo Malá scéna ze Zlína mělo původně uvést představení Müsch Masch autorski, ale jen týden před přehlídkou museli svůj plán zrušit kvůli povinnostem některých herců na domovské scéně. Návštěvníci Kopřivy se tak dočkají náhradního představení. Formou scénického čtení Zlínští uvedou hru Richarda Nelsona Madame Melville. „Subtilní příběh vypráví o vztahu sedmnáctiletého školáka a jeho učitelky literatury. Laskavě sentimentální příběh o ztrátě nevinnosti vypráví jeho dnes již dospělý hrdina,“ slibují v Malé scéně. V režii Hany Mrázkové se na jevišti objeví hostující Petra Řeháčková, Dalibor Dufek a Irena Garlíková.
Pro noční hudební osvěžení sáhli organizátoři Kopřivy do nedalekého Valašského Meziříčí a nabídnou kapely Acoustic Rauš a Docuku. První jmenovaná kapela je následníkem zaniklé kapely s kratším názvem Rauš, kterou před desíti lety založil bývalý kytarista kultovní Mňágy a žďorb Radek Koutný. Skupina, která spolupracovala s irskými The Frames, se však nakonec rozpadla a znovu se probudila k životu předloni na jaře, kdy se na pódia vrátila v jiném složení a také s jiným repertoárem. Na rozdíl od původního rockovějšího pojetí hudby je Acoustic Rauš klidnější a stále víc lyrické písničky hraje Koutný s akordeonistou kapely Docuku Romanem Vavříkem a bubeníkem valmezského big bandu Tomášem Borovičkou.
Docuku nebudou v Kopřivnici vystupovat poprvé. Šestičlenná hudební formace načala pátý rok existence a hraje svižné, melodické písničky na pomezí folkloru a bigbítu. Muzikanti čerpají z lidové muziky Moravy, Slezska, Polska, Slovenska, ale i balkánských zemí. Kapela má ve svém obsazení kytaru, heligonku, housle, bicí, kontrabas a mandolínu. To, jak univerzální je hudba, ilustruje i to, že si zahráli na velkém folkorním festivalu v polském Zakopaném stejně jako na alternativně laděném monstrfestivalu Colours of Ostrava.
Druhý přehlídkový den načne už o půl třetí odpoledne brněnské divadlo Neslyším. Soubor, který vznikl už před desíti lety, je jediným profesionálním divadlem neslyšících herců u nás. Jedno z jeho představení postavené na jevištní formě znakové řeči, pohybu, tanci už koneckonců mohlo vidět také publikum Kopřivy v roce 2004. Divadlo pod vedením režisérky Zoji Mikotové hraje od svého založení pro děti, mládež i dospělé, slyšící i neslyšící, u nás i v zahraničí. Na svém kontě mají účasti na řadě tuzemských i světových festivalů, kde nenarážejí na jazykovou bariéru. V inscenacích je zdůrazněna vizuální složka, práce se symboly, součástí je také scénická hudba. Představení Pojď do mého světa má být jakýmsi pozváním do světa neslyšících a vizuální komunikace, ale také do dětského světa neomezené fantazie. Dění na jednoduché scéně, které dominuje obyčejná postel, je podtrženo živým hudebním doprovodem violoncellistky Dory Barové ze skupiny Tara Fuki, hudebního skladatele a perkusionisty Zdeňka Kluky a hlasem Karla Heřmana z kapely Čankišou.
Studenti Vysoké školy Múzických umění z Bratislavy budou svého Měděného draka hrát pod širým nebem. Příběh draka - sochy, který se jedné noci z touhy po svobodě utrhne z fontány a odletí, aby tím porušil odvěký zákon soch, je dílem dánského spisovatele a ilustrátora Sorena Jessena. Na Slovensku pak knihu převedl do dramatické podoby Ján Uličianský a formou rozhlasové pohádky ji uvedl Slovenský rozhlas. Po rozhlasovém zpracování Uličianského text upravil student režie na katedře loutkové tvorby Peter Palik. S loutkoherci prvního ročníku ho nastudoval jako semestrální práci. Pomocí jednoduchých divadelních prostředků a scénickou prací s materiálem se studenti snaží zhmotnit postavy, které na svém nočním výletě měděný drak potkává. Organizátoři slibují především výtvarně velmi zajímavé představení.
Černohumorný kabaret předvede jako předposlední představení letošní Kopřivy pražský soubor Antonín D.S. Dva roky fungující neprofesionální divadlo vzniklo na základech kulturně divadelního spolku Puchmajer Antonín a tvoří i divadelní hry v pravém smyslu toho slova, ale v jejich repertoáru jsou i autorská představení tvořená pásmy krátkých scének slepených dohromady autorskými písničkami, což by měl být i případ inscenace Surovosti laskavosti, kterou uvidí i publikum Kopřivy. Poetika divadla staví na drsném, černém humoru. Cílem souboru je prý diváka od první minuty uvrhnout do takové nejistoty, aby si jednou provždy zapamatoval, že divadelní kumšt není žádné peříčko.
Je téměř pravidlem, že alespoň jedno z vystupujících divadel přijíždí do Kopřivnice z Polska. Tentokrát to bude Teatr Wierszalin, o jehož účast dramaturg přehlídky Jiří Cachnín neúspěšně usiloval už vloni. Divadlo založené v roce 1991 režisérem Piotrem Tomaszukem a skupinkou herců má obrovské renomé nejen v Polsku. Soubor vystupoval v Tokiu, New Yorku, Chicagu, Torontu, Londýně, Sydney, mnohokrát v Německu, Itálii a ve Švýcarsku. Wierszalin je trojnásobným laureátem prestižního ocenění Fringe First, který se uděluje na světovém divadelním festivalu ve skotském Edinburgu, a ocenění bylo mnohem víc. Pro hry Wierzsalinu je typická fúze činoherního a loutkového divadla a také velmi výrazné výtvarné vyznění her. V Kopřivnici bude Wierszalin hrát hru ’Bóg Niźyński’. Jde o divadelní dramatizaci pohnutého životopisu tanečníka Waclava Niźyńského. Ten velmi výrazně pozměnil styl a vnímání mužského klasického tancování a sám byl velmi složitou osobností. Jeho kariéru navíc předčasně ukončila vážná psychická choroba a hra vychází z deníků, ve kterých popisuje své psychózy.
Kopřiva tradičně nabídne ještě něco víc než divadlo. Zájemci o rozbory představení mohou diskutovat o jednotlivých hrách s porotou, pro další pořadatelé připravili projekce krátkých dokumentárních filmů z festivalu Jeden svět a milovníky kvalitní fotografie potěší kolekce snímků ’Za oponou’ dokumentaristy Jindřicha Štreita.
