Příbor (ili) – Příborští myslivci slaví 90 let od založení organizace. Spolek přátel myslivosti se 62 členy byl založen 2. dubna 1923 s posláním pečovat o rozvoj a zušlechtění myslivosti v kraji a pěstění ušlechtilých loveckých psů. V tomtéž měsíci o dvacet dní později byla založena Československá myslivecká jednota jako ústřední složka pro řízení myslivosti v novém státě.
Tzv. Malý honební zákon z roku 1929 přinesl lepší součinnost mezi potřebami ochrany zvěře ve vztahu k zemědělské výrobě, upravil doby lovu a hájení některých druhů zvěře. Činnost spolků na ochranu myslivosti získala oporu v legislativě a taky ve veřejném životě.
Po roce 1948 vznikají v Příboře dvě myslivecké společnosti – Příbor východ od pravého břehu řeky Lubiny a Příbor západ na levém břehu řeky Lubiny. Na území první z nich vznikla bažantnice a odchovna, ve které se provádělo líhnutí bažantích vajec a produkce přes 1 000 bažantích kuřat ročně. Díky dostatečně zazvěřeným honitbám bylo možno konat pravidelné hony i s účastí zahraničních lovců, které přinesly sdružení finanční prostředky na výstavbu myslivecké chaty na Točně v roce 1974. V obou mysliveckých sdruženích byly v té době výřady drobné zvěře ve stovkách.
V mysliveckých sdruženích se prováděl každoročně i odchyt živých zajíců pro export do zahraničí. Při této činnosti vypomáhaly děti ze škol s naháňkou a rozvíjela se tím i dobrá spolupráce myslivců a dětí v mysliveckých kroužcích. Myslivci byli v tu dobu jednou z nejaktivnějších složek při konání zájmových akcí pro veřejnost, ať to byly myslivecké dny, střelecké soutěže, letní karnevaly, družební akce, návštěvy výstav, myslivecké plesy, akce pro děti, výsadba stromků i pro město a pomoc v zemědělské výrobě. S postupem času se podmínky pro odchov zvěře zhoršovaly, zařízení zestárlo, stavy zvěře ve volné přírodě se nedařilo ani za významné podpory umělých chovů udržet na dobré úrovni. Politická rozhodnutí o spojování honiteb a mysliveckých sdružení do velkých celků se neosvědčila ani ve prospěch zvěře, a už tím méně ve prospěch mezilidských vztahů. Postupem času se z honiteb vytratil divoký králík, koroptve, bažantí zvěř se stává vzácnou tam, kde se v průběhu roku neprovádí umělý odchov a vypouštění.
„Současná myslivost v době soukromého podnikání a nedotknutelných vlastnických vztahů k pozemkům je činností, kde je blízko k tomu, aby se zvěř stala rukojmím k nekalým praktikám spekulantů. Do podmínek života zvěře zasahují vlivy urbanizace krajiny, nefunkčnosti kostry ekologické stability v podobě rozvrácených biokoridorů, klidových oblastí a rozlehlých monokultur zemědělských plodin včetně řepky, přirozené migrační cesty zvěře protínají komunikace a ploty, honební pozemky se ztrácejí v rozšiřování zastavěných území a jejich oplocování. Energetické stavby, jako je fotovoltaika anebo průmyslové parky, rostou ve volné krajině na zemědělské půdě s oplocením. Zemědělské dotace jsou podmíněné co největší výměrou obdělávaných zemědělských pozemků a obyčejným myslivcům hrozí změna mysliveckého zákona v neprospěch volně žijící zvěře. Současnost je neveselá,“ uvedl myslivecký koordinátor Petr Černoch.
O bohaté minulosti a dobrém jménu myslivosti se může veřejnost přesvědčit v expozici výstavy v Muzeu a pamětní síni Sigmunda Freuda v Příboře. Z dalších akcí, které se k významnému jubileu budou konat, je na říjen připravována výstava fotografií z historie života mysliveckých sdružení v galerii v radnici s vernisáží 2. října a slavnostní Svato- hubertská mše ve farním kostele 3. listopadu.
