Poslankyně Miroslava Němcová byla jedním z hostů 17. ročníku setkání občanů Myšlenky TGM a současnost v kopřivnickém kulturním domě.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Hledání odpovědi na to, zda kromě demokracie máme v naší společnosti také demokraty, se před týdnem věnovali hosté 17. ročníku setkání občanů Myšlenky TGM a současnost. Nad tématem vycházejícím z Masarykova známého citátu se tradičně zamýšlelo několik osobností. Kromě někdejší předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové také předseda Masarykova demokratického hnutí Michael Halaška, novinář Radko Kubičko nebo končící starosta Kopřivnice Josef Jalůvka. Jako v žádném z předchozích ročníků nechyběl ani emeritní ředitel Svobodné Evropy Pavel Pecháček.
Ten nemohl být kvůli svému zdravotními stavu osobně v Kopřivnici, a tak jeho zamyšlení přečetl jeho dlouholetý spolupracovník a účastník kopřivnického setkání Karel Michal. Pecháček připomenul, že často při cestě za prosperitou společnost zapomíná na morálku, bez které ale fungovat nemůže. A část svého vzkazu adresoval politikům. „Poslancům musí být jasné, že v poslanecké sněmovně sedí proto, aby hledali kompromisy, a ne proto, aby se co nejvíce utkávali v souboji mezi partajemi,“ napsal Pavel Pecháček a svěřil se, že setkání s Kopřivnicí bylo po sametové revoluci jeho nejmilejším.
Radko Kubičko varoval před nahrazováním systému politických stran hnutími, které mluví jednoduše a přesvědčivě. „Systém politických stran je podle mě v každé zemi důležitý, a má-li být nahrazován něčím jiným, byl bych velmi opatrný. Když je člověk v depresi a opije se, na chvíli je mu lépe. Ale pak přichází kocovina a obávám se, že by to mohlo být velice zlé procitnutí,“ použil příměr Radko Kubíčko. Miroslava Němcová, jako další řečník, hledala paralely naší dnešní reality a Masarykových představ o fungování demokratického státu, jak je nastínil ve svém projevu před Národním shromážděním před 96 léty. Mluvila o tom, že už Masaryk viděl osud našeho národa ve spojení se západními demokraciemi, ale zmínila také potřebnost spolehlivosti vůči partnerům a nutnost dobrých sousedských vztahů naší země. „Demokracii máme, i když má své mouchy, a máme-li demokracii, musíme mít i nějaké demokraty, i když i oni mají své mouchy,“ řekla v závěru svého vystoupení Miroslava Němcová.
Josef Jalůvka pak mluvil především o místní politice a politické odpovědnosti. „Masaryk za svou pravdu osobně ručil celou svou vědeckou i politickou kariérou, neboť pravdy si cenil víc, a to dnes často schází,“ uvedl Jalůvka.
Účastníci setkání se dočkali také dvou historických ohlédnutí. V tom prvním Josef Adamec, znalec počátků Masarykovy politické kariéry v našem kraji, připomenul, že právě rok 1914 byl rokem, kdy Masaryk nastoupil tuto cestu k vybudování samostatného státu, ačkoliv do té doby viděl budoucnost českých zemí uvnitř federálně uspořádaného Rakouska-Uherska. V závěru celého setkání pak historik zdejšího muzea Miroslav Šalek představil veřejnosti historii zvažované Masarykovy rozhledny na vrcholu Červeného kamene a pátrání po základním kameni rozhledny, který byl celá desetiletí zapomenut a teprve nedávno objeven a zachráněn.