Je pátek, třináctého a v Tatře navíc den výplaty - té výplaty, o které se ještě na začátku března tvrdilo, že nebude, protože na ni nejsou peníze. Dnešní obsah výplatních sáčků by mohl být tečkou bez komentáře za jednou z fám, ale protože není vyloučeno, že za měsíc - za dva se stejná situace nebude opakovat, požádali jsme o rozhovor ekonomického ředitelem kombinátu Tatra ing. B. Bartoše.



Může se stát, že jednou opravdu na výplaty nebude?



Může. V tržním hospodářství je tato možnost reálná a jsem přesvědčen, že řadu československých podniků to potká, o to spíš, že čs. podniky nejsou vybaveny žádnými finančními rezervami ke krytí výkyvů v hospodaření.



V minulých letech byl jakýkoliv zisk systematicky odčerpáván do státního rozpočtu a během minulého roku, kdy tržní podmínky začaly fungovat, nebylo možné dostatečné rezervy vytvořit. Takže stačí např., aby najednou přestali platit tuzemští i zahraniční zákazníci a nebo při kontraktu byly sjednány podmínky pozdější platby a tak vznikne určité časové vakuum, kdy sice vyrábíme, ale nedostáváme zaplaceno a nebo nedodržíme dohodnutý termín či kvalitu... a takových „anebo“ by se dalo vyjmenovat hodně, zvláště v tomto přechodném, historicky neověřeném období změn.



Co se stane potom?



Situace, kdy by nebylo na mzdy, nevznikne ze dne na den. Předcházejí tomu signály, které donutí podnik v první fázi k úsporným opatřením. I my jsme v minulém měsíci vydali opatření značně omezující nákup některého materiálu, investic a služeb a v tom vidím základ fámy, která vznikla o výplatě resp. nevýplatě mzdy. Stále ale platí, že prvořadá je výplata mezd, následují odvody do státního rozpočtu, platby bankám atd. Škrtá nebo omezuje se od konce platebních požadavků - nebo přesněji řečeno - neobjednává se to, bez čeho se hlavní výroba obejde.



Tatrovák 13. 3. 1992 (zkráceno)



Připravil: David Macháček, archivní materiály poskytlo Regionální muzeum