Například konec vlády jedné strany žádaly transparenty při generální stávce v Tatře. Zúčastnily se jí tisíce tehdejších zaměstnanců státního podniku.
FOTO: ROSTISLAV KAHÁNEK
K o p ř i v n i c e (dam) - Celonárodní jednota, která komunistické moci v tehdejším Československu definitivně podtrhla nohy. I tak by se dala popsat generální stávka, která proběhla 27. listopadu 1989. Výjimkou nebyla pochopitelně ani Kopřivnice. Deset dnů po prvním střetu veřejné bezpečnosti se studenty demonstrovaly svůj odpor k dosavadní moci tisíce zdejších lidí.
Celostátní generální stávka byla organizována centrálně tehdy už Občanským fórem. „Buňky OF vznikaly na jednotlivých pracovištích a proměňovaly se ve stávkové výbory, podpora stávky byla už předem hodně vysoká,“ zavzpomínal jeden z mluvčích Občanského fóra Radek Burša.
V Kopřivnici se 27. listopadu stávkovalo na dvou místech. Masová manifestační stávka proběhla přímo uvnitř automobilky Tatra, podporu požadavků OF ale lidé mohli vyjádřit také v centru města.
Tatrováci se v pravé poledne sešli na rozlehlém prostranství mezi lisovnou, hlavní montáží a slévárnou. V několikatisícovém davu byly také transparenty žádající konec vlády jedné strany a podobně. V prohlášeních, která na stávce zazněla, byly žádány svobodné volby, odchod zkompromitovaných funkcionářů z funkcí ve státě i v podnicích a vypuštění vedoucí úlohy komunistické strany z textu ústavy.
„Stávka nakonec proběhla dobře a dala nám velký mandát pro další jednání, ale nebylo to vůbec snadné. Když jsme s vedením Tatry tehdy vyjednávali, chtěli stávku rozdělit po jednotlivých závodech, nebo nás donutit, abychom podepsali, že plně zodpovídáme za případná zranění a podobně. Prostě házeli nám klacky pod nohy,“ vzpomíná další z mluvčích OF Petr Boháč.
Klaksony nákladních aut řidičů ČSAD ve 12 hodin zahájily stávku také ve městě, na té se sešli obyvatelé Kopřivnice, ale i lidé pracující v Tatře na druhé směně. Podle dobového Tatrováku se jich v prostoru pěší zóny sešlo na 1 500. Stávku zahájil zpěv státní hymny a projev zástupců Občanského fóra. Před lidmi promluvili také studenti olomoucké univerzity, zástupci tehdejších prvoligových házenkářů nebo politický vězeň Bohuslav Ficek.
Na stávce, kterou podpořili i studenti zdejší střední průmyslové školy se svými pedagogy, zazněly kromě obecných požadavků OF také přísně lokální žádosti. Stávkující po představitelích města žádali prostor pro schůzování OF, dostavbu krytého bazénu a kulturního domu, ale třeba i zlepšení životního prostředí.
