Z důvodu nepřístupnosti terénu museli hasiči k dohašování terénu využívat pouze vaky s vodou, které nosili na zádech.
FOTO: TOMÁŠ KOUŘIL
Kopřivnice (hod) – Kopřivničtí dobrovolní i profesionální hasiči pomáhali pět dnů hasit katastrofální požár v Národním parku České Švýcarsko. Vzhledem ke svému rozsahu jde o největší lesní požár v novodobé historii na území České republiky, který se rozrostl na plochu přes tisíc hektarů. Do jeho likvidace se zapojily jednotky z celé republiky, hasit pomáhala letadla a vrtulníky.
V úterý 2. srpna ráno odjelo hasit požár 24 hasičů z Moravskoslezského kraje. „Na místě se k nám přidaly o den dříve nasazené jednotky, takže počet osob našeho odřadu se zvýšil na 37. Konkrétně z Kopřivnice to byli 4 dobrovolní a 3 profesionální hasiči. Další hasiči byli z JSDH Fulnek a Radvanice a příslušníci HZS MSK z územního odboru Nový Jičín, Opava a Karviná. Dobrovolné jednotky jely hasit s vlastní technikou a profesionálové využívali techniku, kterou při střídání převzali od svých kolegů. Náš odřad měl k dispozici 8 tater a 3 dopravní automobily,“ konstatoval Adam Fojtík, velitel HZS MSK v Kopřivnici a starosta SDH Kopřivnice, který byl velitelem odřadu pro hašení.
Po příjezdu se hasiči seznámili s terénem. Místo převzali od kolegů z Moravskoslezského kraje. „Zasahovali jsme přímo v Hřensku. Úsek, který jsme měli hasit, byl na území Pravčické brány a v jejím okolí. K hašení jsme využívali vedení hadic, které připravili naši předchůdci. Tam, kde se nedalo napojit na stávající vedení, se muselo napojit nové od cisterny, která byla kyvadlově zásobována jinou cisternou, a od ní se vedení táhlo tam, kde bylo zapotřebí,“ okomentoval situaci Adam Fojtík.
Hasiči postupovali při hašení v návaznosti na terén. „V nepřístupných místech jsme mohli hasit jen za pomoci hasicích vaků, které nosili hasiči na zádech,“ poznamenal Adam Fojtík.
Hasiči začínali v 6 hodin ráno a končili kolem 10. hodiny večerní. „V rámci směny se střídali nejen strojníci, kteří dováželi vodu, ale obecně se dbalo na pravidelné střídání mužů, aby nikdo nebyl vyčerpán. Převýšení v terénu bylo velké, šlo o desítky metrů v krátkých úsecích ve skalnatém, písčitém terénu. Samotná chůze byla nepříjemná, ať už kvůli písku nebo popelu. Naštěstí jsme se obešli bez úrazu. Nejvíc nepříjemné bylo to, že jsme bojovali převážně s podzemním požárem, kdy povrch vypadal uhašený, ovšem stačilo odkrýt svrchní vrstvu a pod ní byl plamen stále živý. 300 stupňů na termokameře byl běžný stav,“ konstatoval velitel odřadu.
Hasiči měli k dispozici veškeré vybavení, které potřebovali. „Díky potřebnému množství termokamer bylo nasazení efektivní a rychlé. Díky nim jsme nacházeli žhavá ložiska a dohašovali. Úkolem bylo prolít horká místa tak, ať už nehoří. Museli jsme toho projít a zalít vodou hodně,“ podotkl Adam Fojtík. Zvládat oheň hasičům pomáhalo obrovské množství techniky. „Majoritně se jednalo o tatry a ten terén byl pro ně jako stvořený. Strojníci měli ohromnou příležitost vyzkoušet si jízdu v terénu a získat zkušenosti, které jim žádná odborná příprava nebo výcvik nedá,“ dodal na závěr Adam Fojtík.
Do Českého Švýcarska koneckonců vyslala podpůrný technický tým i sama automobilka Tatra Trucks. „Po konzultaci požadavků hasičů vyslala kopřivnická společnost v pondělí 1. srpna ráno do Hřenska servisní vozidlo s techniky a mechaniky. Kromě toho již na místě bylo další vozidlo, které zajišťovalo dovoz potřebných náhradních dílů,“ uvedl mluvčí automobilky Andrej Čírtek s tím, že servisní jednotka byla k dispozici až do odvolání pohotovosti v krizové oblasti. Na místě působila celá řada unikátních tater, v akci byla speciální velkoobjemová cisterna na podvozku Tatra Force 10×10 zvaná Rybník nebo automobilová stříkačka Tatra Force 8×8 s pancéřovanou kabinou přezdívanou Titan, kterou vyrobila Tatra pro zásahy v extrémně nebezpečných a rizikových oblastech.