Kopřivnice (dam) – V srpnu by první lidé měli začít vykonávat veřejnou službu. Týká se lidí, kteří jsou bez zaměstnání déle než půl roku a pobírají dávky v hmotné nouzi. Tyto dávky se nyní budou počítat nikoliv ze životního, ale z existenčního minima. Pokud však lidé odpracují minimálně 20 hodin týdně ve veřejné službě, měli by dosáhnout zhruba na stejnou výši dávky jako doposud, při odpracování víc než 30 hodin by si pak dokonce o několik stokorun polepšili.
Veřejnou službu mohou využívat obce či neziskové organizace. Lidé by pracovali například na údržbě ulic, zeleně a veřejných prostranství, v sociálních službách či při sportovních a kulturních akcích a podobně. Úřad práce jak s klienty, tak s organizacemi, které zřídí vhodná místa, uzavře na veřejnou službu smlouvu. Na vybavení a pracovní prostředky by měl poskytnout přijímající organizaci až 1000 korun a dále této organizaci, která člověka ve veřejné službě zaměstná, refunduje náklady na jeho pojištění.
Vzhledem k tomu, že zkušenosti z minulosti nejsou všude jen pozitivní, obce a příspěvkové organizace se do zřizování míst pro veřejnou službu příliš nehrnou.
„Na Kopřivnicku prozatím přislíbilo vytvoření pozic v rámci veřejné služby pět subjektů. V celém okrese Nový Jičín pak má úřad práce podepsaných 9 dohod na 59 míst. Další zhruba 90-100 míst je již perspektivně předmětem zájmu ze strany měst, ale i například komunitních center. Tato místa budou v nejbližší době nasmlouvána,“ uvedla Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR. To však zřejmě nebude stačit.
„Je těžké odhadnout, kolik lidí se rozhodne veřejnou službu vykonávat. Podle informací, které jsme dostali, by se aktuálně tato věc týkala necelých dvou set lidí na Kopřivnicku. Ne všichni zřejmě budou mít zájem, ale stále je zde možné očekávat, že zájemců bude víc než míst,“ řekla Lenka Galiová, vedoucí odboru sociálních věcí na radnici v Kopřivnici.
Města nemají žádnou zákonnou povinnost místa pro výkon veřejné služby vytvářet. Kopřivnice ale úřadu práce nabídlo součinnost. Radnice osloví příspěvkové organizace, které město zřizuje, zda by neměly zájem veřejnou službu využít. Zřízení takových míst ale nebude město nikomu nařizovat.
Po své linii možné organizátory veřejné služby oslovuje i úřad práce, kromě obcí se obrací také na neziskové organizace, poskytovatele sociálních služeb a podobně. V celé republice je nyní evidováno 6 326 míst pro veřejnou službu.
Ani nedostatek pozic ve veřejné službě by ale neměl znamenat, že aktivní lidé, ochotní pracovat, by díky nedostatku veřejné služby přišli o část svých dávek. „Veřejná služba je jen jedna ze všech možných aktivit, které se započítávají uchazeči o zaměstnání. To znamená, že pokud se dlouhodobě nezaměstnaný účastní jiné aktivity, nemusí v daném měsíci dojít ke snížení částky na živobytí. Mezi takové aktivity patří například aktivní součinnost s úřadem práce, plnění individuálního akčního plánu, výkon veřejně prospěšné práce a podobně. Skutečně záleží hlavně na samotném uchazeči o zaměstnání a jeho snaze vstoupit na trh práce. Nemůže tedy dojít ke snížení částky nikoli jeho vinou,“ vysvětlila mluvčí Beránková.
