Bubeník Tata Bojs Milan Cais hraje na předvánočním trojkoncertu v kopřivnickém kulturním domě.
FOTO: DAVID MACHÁČEK

K o p ř i v n i c e - Těsně před Vánoci se na výjimečném koncertu v kulturním domě setkaly tři kapely, které mají na naší hudební scéně určité renomé, podle nálady v publiku byla tou nejočekávanější pražská partička Tata Bojs. S bubeníkem a zpěvákem skupiny Milanem Caisem jsem před jejich vystoupením mluvil o návratech do Kopřivnice, připravované desce i dalších plánech.



Dnešní koncert je výjimečný nejen pro zdejší obecenstvo, ale údajně i pro vás, jak ty ho vlastně vnímáš?



Já osobně to beru jako hrozně bezvadný mejdan, kde se spojily tři party, které k sobě mají lidsky, ale i hudebně docela blízko a vzájemně se podporují. Přestože se známe a management nám dělá stejný člověk, potkáváme se málo. Když už se někde sejdeme, tak jen někde na festivalech, a tam zase není čas. Takže je to hrozně moc příjemné.



Kopřivnickou Noru prý považujete za svůj domovský klub, jak to vzniklo?



To je pravda. Já se sem do Kopřivnice hrozně rád vracím. Jednak mám pocit, že jsou tu bezvadní lidé, a udělal jsem si tady spoustu kamarádů. Cítím tady takovou tu opravdovou vřelost. V Praze mi to připadá trošičku falešné, ale tady je to jiné. Dneska, jak jsem sem autem přijížděl, tak jsem si vybavoval ty chvíle z období Biorytmů, kdy jsme tady ve studiu pod Norou připravovali podklady pro to album, pak jsme tady produkovali desku skupiny Veneer. V takovém období dvou tří let jsem sem jezdil dost často a bylo mi tu dobře, a teď jsem tu už dlouho nebyl, takže taky trošku nostalgie.



Dnes na koncertě už zaznělo několik novinek, kdy se objeví avizovaná nová deska?



Plánujeme to někdy na přelomu března a dubna. Možná, že to bude přesně desátého dubna, kdy by se to mělo objevit.



Předchozí Nanoalbum bylo koncepční deskou. To, co chystáte teď, bude klasická písničková deska, nebo tam bude zase něco navíc?



No, bude to myslím klasická písničková deska. My jsme se chtěli zase vrátit zpátky a vyzkoušet udělat prostě normální odlehčené album. Snažíme se o to, aby ta deska působila pozitivně, protože mám pocit, že Nanoalbum bylo přece jen složitější v kontextu svého příběhu. Na naší nové desce budou tři základní polohy. Jednak ta úplně veselá, pak taková zkoumavější, zamyšlenější a ta poslední je taková jako návratová, něco jako retro Tata Bojs. Když to slyšeli lidé z našeho okolí, říkali, že jim to připadá jako ’výcuc’ ze všech našich dosavadních alb. Je to vlastně takový koncentrát naší muziky. Těžko se mi o tom mluví, protože já ty písničky znám už hrozně moc a ztrácím od nich maličko odstup. Ale z toho, co je hotové, máme radost.



Repertoár pro album už je hotový?



V podstatě ano. Je to dvanáct hotových písniček, deska bude mít asi čtyřiačtyřicet minut, takže bude to spíš takové kratší album, ale my jsme nechtěli dělat žádnou velkou kládu. Písničky jsou vymyšlené, akorát je doťukáváme a přehráváme některé části, které jsou v těch demoverzích nedokonalé.



Album už vzniká bez Kláry Nemravové, která odchází. Nebude mu chybět ženský vokál, nebo budete mít jinou zpěvačku?



Ne, zatím tam žádný ženský hlas nebude. Když jsme na desce začali pracovat, neměli jsme pocit, že by tam nějak ten ženský vokál scházel, přestože tam bylo pár partů, kde jsme si říkali, že určitě by Klárka mohla zaznít. Nicméně, ona si s námi dala schůzku, kde nám řekla, že by chtěla skončit a víc se věnovat práci. Ten náš rozchod proběhl úplně v pohodě bez nějakých zbytečných emocí. Nakonec jsme si řekli, že to tak asi mělo být, protože do tvorby desky se Klára od začátku nějak nezapojovala a koneckonců tam ani není nějaká písnička šitá přímo pro ni. Je to taková hodně klukovská deska.



Jak budete fungovat na koncertech, písničky z období, kdy s vámi Klára vystupovala, asi z repertoáru úplně nezmizí?



Klárku rozhodně nebudeme pouštět ze samplů. Písničky, které jsou vyloženě její, jako ’Tomášovi’, kde má hlavní vokál a já ji jen doplňuji v refrénech, nebo ’Maličká’, kde sice zpívá jen v refrénech, ale bez ní ztratila smysl, tak ty prostě vynecháme a nebudeme je hrát. Ale zase takové ty písně, kde Klára plnila roli posílení vokálů v refrénech, tak ty hrát budeme a holt to zůstane celé na mně.



David Macháček