Etnolog Václav Michalička z příborského Centra tradičních technologií přednášel v Kopřivnici o fušování v Tatře. Nyní připravuje výstavu o fenoménu kutilství. FOTO: DAVID MACHÁČEK

Kopřivnice (dam) – Vyrobeno v Tatře, ale tatrovka to není, pod tímto všeříkajícím názvem proběhla v minulosti veleúspěšná výstava v příborské pobočce Muzea Novojičínska, vyšla kniha, která byla rozebrána, a minulý týden stejný titul nesla i přednáška etnologa Václava Michaličky na půdě Muzea nákladních automobilů Tatra. To, že se přednáška uskutečnila v přednáškové místnosti nového muzea, není dáno pouze tím, že se věnuje historii automobilky, ale i tím, že v jeho expozici je vystavena část předmětů, které v podniku vznikaly v rámci takzvaných fušek, a Michalička a jeho kolegové je získali od pamětníků.

„Pro výstavu, která probíhala v letech 2017 a 2018, jsme nashromáždili zhruba tři stovky různých předmětů. Od té doby se ale sbírka rozšířila, protože lidé nám přinášejí stále nové a nové kousky. Není divu. V domácnostech v Kopřivnici, Příboře a okolí jsou takových předmětů dodnes tisíce,“ řekl Václav Michalička. Ten se ve své práci zaměřuje především na to, jak lidé v minulosti využívali zdroje, které měli ve svém okolí k dispozici k tomu, aby si zlepšili život, a označuje fušovaní ve fabrikách za fenomén soudobé lidové kultury.

„Lidé uplatňovali tvůrčího ducha a s pomocí materiálů a zařízení, které měli k dispozici v zaměstnání, vytvářeli věci, po kterých toužili a které mnohdy nebylo v dané době možné opatřit jiným způsobem,“ vysvětluje Václav Michalička. Fušování nebo melouchaření bylo podle zjištění muzejníků na vrcholu v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, jeho kořeny ale sahají dál do historie.

V jistém měřítku se fušování objevovalo za první republiky i dříve a v určité formě přetrvává do dnešních dnů. Fušování rozhodně nebylo pouze fenoménem Tatry, ale provozovalo se ve velkém ve všech průmyslových podnicích nebo zemědělských družstvech. Nejde ani o fenomén ryze český nebo omezený na země socialistického tábora, ale podobné aktivity jsou doložené například i v USA.

„Při styku s pamětníky stále narážíme na určitý ostych. Skoro nikdy nám pamětníci nevyprávějí svůj vlastní příběh, ale odvolávají se na kolegy, známé nebo že někde slyšeli. Přitom melouchaření neprobíhalo jen na černo. Lidé měli za určitých podmínek využívat zařízení zaměstnavatele, případně si odkoupit materiál. Tato činnost tak probíhala legálně, pololegálně i nelegálně,“ zdůraznil Václav Michalička.

Sortiment výrobků, které v provozech Tatry vznikaly, je neuvěřitelně široký a šlo jak o čistě dekorativní věci, tak funkční předměty, které lidé potřebovali. Na výstavě i v knize jsou například dekorativní talíře, vázy, figurky z různých materiálů nebo drobné propagační předměty. Lidé ale v Tatře vyráběli třeba i nože, sekačky na trávu, různé elektrospotřebiče, nábytek, sáňky, nebo dokonce i zbraně včetně střelných. Objevuje se také řada netypických a bizarních předmětů jako například kovová konstrukce, která po zasunutí větviček nahradila vánoční stromek, nebo hroty pro přípravu párků v rohlíku či nasazovací špičky na zlomené lyže. Předměty, které jsou částečně v depozitářích, ale často ještě slouží v domácnostech v okolí, ovšem nebyly jediným zájmem historiků. Stejně nebo možná i víc je zajímaly příběhy předmětů, pozadí jejich vzniku nebo třeba i jejich dobrodružné pronášení přes vrátnice automobilky. Vzpomínky byly někdy dramatické, jindy zase úsměvné až anekdotické. „Některé se opakují, tradují a mají až charakter městských legend. Jako například ty o velmi přísném a důkladném vrátném, který nosil silné brýle a byl noční můrou všech, kdo chtěli přes vrátnici něco pronést, za což si vysloužil přezdívku Rentgen a stal se i terčem žertíků tatrováků,“ doplnil Michalička.

Příborské Centrum tradičních technologií nyní začíná s přípravou další podobně laděné výstavy. Ta by měla začít v listopadu a bude zaměřená na fenomén domácího kutilství.

„Prosíme ty, kteří mají jakékoliv kutilské výrobky, ať už starší nebo nové, aby je zapůjčili, případně věnovali muzeu pro výstavní a dokumentační účely,“ říká Václav Michalička. Předměty na výstavu s názvem „Urob si sám. Co dovedou kutilové…“ začalo muzeum sbírat 16. ledna a bude je přijímat až do 29. září.